Čas jen pro mě

Karel Jordán: Naše zlatá šedesátá Hrdinové, padouši, radosti, naděje a zklamání... Šedesátá léta 20. století v Československu byla desetiletím tak dynamickým, že podobné byste jen stěží hledali.

Autor knihy se coby pamětník nezaměřil na pouhou sestavu faktografických dat a údajů, ale opřel se také o svoje osobní vzpomínky, nashromáždil bohatý obrazový a fotografický doprovod a připravil tak unikátní publikaci, která vás naplno vtáhne do doby o šest desetiletí zpátky.

Ukázka z knihy:

(D)OMLUVA)

Je to značná opovážlivost, uznávám. Troufám si totiž stručně přiblížit desetiletí tak dynamické, že najít podobné se nepodaří snadno. Na omluvu dodávám, že mi osud tehdy umožnil se k lecčemu přimotat, celoživotní koníčky mi daly šanci různá témata dál probádat a polistopadové povolání mi umožnilo se některým profesně věnovat. Chci doufat, že je to dost pro faktografickou spolehlivost i pro právo na vlastni pohled.

Míra mého „jájínkovstvi“ se vám ovšem může jevit přílišnou. Jenže jinak to napsat neumím, a ani nechci. Mohl bych asi poskládat jakousi encyklopedii, sestavu objektivních slovníkových hesel. Musel bych však opisováním od jiných předstírat, že jsem ve věku mezi sedmi až sedmnácti všechno znal a zařazoval do správných souvislostí. Věřím tedy, že i přes své místy vyvřelé ego mohu být užitečně exklukovským průvodcem alespoň několika důležitými pasážemi té pamětihodné éry.

Každé vaše zastavení u zajímavého kousku textu či povědomého obrázku splní účel. Bude potvrzením, že mé pinožení nebylo zcela marné, a také společným holdem oné době. Odtud pramení má odvaha nabídnout spisek jistě nekompletní a nedokonalý, ale snad vhodný ve chvíli, kdy se k nám dětství a dospívání, tak jasně možná naposled, v příjemných ozvěnách vrací. Domluveno?

BROUCI NA STRAHOVĚ?

Z dnešního pohledu nepravděpodobné, svého času však diskutované téma: užasní Beatles na pódiu i u nás. Jeden z mocných zákulisních hráčů, šéf pražské Lucerny a po určitou dobu spolupracovník Karla Gotta František Spurný prý v roce 1965 v Anglii s manažerem Vikem Lewisem vyjednával vystoupení Brouků. Legenda praví, že místem koncertu měl byt pražský Strahov, kapela nebyla proti, dokonce by snížila honorář z obvyklých devadesáti na šedesát tisíc liber. Pragokoncert by to snad zafinancoval, ale zaříznout to údajně měl prezident Novotný, podle jiné verze generál Svoboda. Ten totiž negarantoval možnost požadovaných přesunů Fab Four vojenským vrtulníkem či nasazení armády při organizaci historicky největšího koncertu liverpoolské čtyřky vůbec. Spartakiádní mamut s možnou kapacitou až čtvrt milionu diváků by totiž do té doby platných cca 70 tisíc lidi hravě trumfl. Tady ovšem pohádka kulhá: Ludvík Svoboda sice již byl rehabilitován, zvolen poslancem a měl několik jiných vlivných funkci, ale v postavení muže s kompetencí takovou akci povolit nebo zatrhnout se nejspíš nenacházel. Již v roce 1966 navíc šílenými koncertními šňůrami usmýkaní čtyři mladí muži definitivně skončili objíždění zeměkoule. Ať už to byla jen nadějeplná fáma nebo snad vskutku reálný pokus, museli jsme si nechat zajit chuť a na prvního Brouka Paula počkat až do roku 2004.

Karel Jordán (*1952) je, také jako Karel Deniš, autorem pěti knih literatury faktu na životopisná, filmová, historická či hudební témata. ● Tato nejnovější šestá mu umožnila propojit všechno to, a ještě mnohé jiné, do vzpomínek na legendární šedesátá léta. Byl tehdy v ideálním věku pro vnímání událostí zásadně důležitých pro mladou generaci kolem Beatles, Gagarina, Vinnetoua, Čáslavské či srpna osmašedesátého roku. ● Vystudovaný právník, již téměř třicet let především hudební producent a publicista, je věrný různým klukovským posedlostem, nadšeně přenášeným na čtenáře. ● Kdysi o něm jedna vtipná redaktorka řekla, že píše knihy, jaké by si sám rád přečetl.

Unikátní knihu o šedesátých letech vydává nakladatelství Universum. Koupit ji můžete u svého knihkupce nabo na booktook.cz.