Čas jen pro mě

Pivo přišlo přišlo od Sumerů

Před zhruba 10 000 lety uvařili první pivo Sumerové na území dnešního Iráku. Dokonce měli i svoji bohyni piva Ninkasi. O pivu se dozvídáme ze starýc básní i mýtů staré Mezopotámie, včetně slavného Eposu o Gilgamešovi. Pivo v té době vařily ženy z zkvašeného dvakrát pečeného ječného chleba. 

Egyptská královna Kleopatra si po zdanění piva získala dost nepřátel. Poddaným to vadilo víc než války s Římem. Z Egypta se pivo dostalo do starověkého Řecka​ a Říma.

Tyto národy ovšem považovaly pivo za nápoj barbarů, raději totiž pily víno. a mnohem raději si vychutnávaly víno. Nejstarší pivovary pak vznikly v klášterech. Mnichům vděčíme za přídavek chmele pro typickou nahořklou chuť.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Za co nám ledviny (ne)poděkují

Co víme (nejen) o plzeňském pivu

Ne nadarmo je Česká republika považována za zemi piva a pivovarnictví. Pivo má u nás dlouhou tradici a vaří se zde přes tisíc let.

První zmínky o pivu v Čechách se objevují už v prvním století. Nejstarší české pivovary vznikaly nejčastěji v blízkosti klášterů, například v pražském Břevnově.

Ve 13. a 14. století měli právo varečné, tedy právo na vaření piva, pouze měšťané​ v královských městech, což vedlo k řadě sporů. To pak změnila v roce 1517 takzvaná Svatováclavská smlouva, která právo vařit pivo přiznala všem stavům – měšťanům, pánům i rytířům. Svatý Václav je také naším patronem piva.

Plzeňské pivo

Pro milovníky tradičního plzeňského piv​a bude možná překvapivé, že tenhle typ se objevil až v 19. století, kdy se plzeňští​ vzbouřili proti nevalné kvalitě lokálních piv a založili vlastní měšťanský​ pivovar, do kterého si pozvali bavorského sládka Josefa Grolla.​

Ten stál u zrodu dnes už legendárního, spodně kvašeného světlého piva s vysokým obsahem chmele. Pilsner se rozšířil do celého světa a dnes je v mnoha zemích synonymem ležáku. Značka Pilsner Urquell se vyváží do celého světa a pivo plzeňského typu se vaří i​ v zahraničí.

Tento oblíbený nápoj svou dnešní podobu dostal až v polovině 19. století, kdy čeští pivovarníci uvařili první zlatý ležák a vzniklo tak naše nejslavnější pivo, které posiluje naši dobrou pověst po celém světě. I přes dlouhou tradici však kolem českého zlatého ležáku koluje řada mýtů a polopravd.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Nesprávný pitný režim snižuje kvalitu života

„Po pivu se tloustne” a další mýty

„O pivu toho vím opravdu hodně, ale stejně se stále dozvídám něco nového. Zřejmě i proto se s pitím i výrobou piva pojí řada mýtů, které často slýchám v práci od svých hostů nebo i během rozhovorů s přáteli,” říká Monika Nápravníková, hlavní tapsterka v zážitkové expozici Pilsner Urquell: The Original Beer Experience na pražském Václavském náměstí.

„Můj oblíbený mýtus je, že po pivu se tloustne. Pravda je, že pivo opravdu není dietní nápoj, ale pokud se pije v přiměřeném množství, přibírání na váze nezpůsobí. Na sto mililitrů má pivo podstatně méně kalorii než třeba bílé víno,” dodává pivní sommeliérka a finalistka soutěže Master Bartender.

S pitím piva ale často roste chuť k jídlu. Dalo by se tak říci, že se spíše tloustne po jídle, které s pivem lidé konzumují. Jen málokdo navíc zůstane u jedné třetinky piva. Jistá souvislost s přibíráním na váze a pitím piva proto opravdu existuje.

Dobré na trávení

Snad skoro každý někdy slyšel, že plzeňské pivo je dobré na trávení, protože je narozdíl od ostatních zásadité. Všechna piva, včetně toho plzeňského, jsou ale ve skutečnosti poměrně dost kyselá.

Plzeň má však jednu z nejnižších kyselostí. Pozitivní vliv piva na trávení souvisí spíše s vyšším obsahem hořčin, které podporují vylučování žluči a urychlují trávicí procesy.

„U Plzně je hořkost výraznější, proto jsou možná blahodárné účinky na žaludek připisované právě jí,” naznačuje Monika Nápravníková.

Byla Plzeň opravdu prvním pivem svého typu?

Svou podobu pivo získalo až v průběhu 19. století, kdy se způsoby výroby piva postupně zdokonalovaly, až v Plzni spatřil světlo světa první zlatý ležák.

„Dříve se vařila se spíše svrchně kvašená piva, která kvasí při poměrné vysokých teplotách. Spodně kvašená piva (ležáky) naopak potřebují chladné prostředí, proto byly pod pivovarem v Plzni vykopány dlouhé sklepy zachlazované ledem – ležáky se tak v té době vařily jen výjimečně, například v Bavorsku,” vysvětluje Monika Nápravníková.

„Před Plzní byla spíše tmavá, zakalená. To proto, že dříve nedokázali dobře regulovat teplotu sušení sladu, se zrna pražila nad otevřeným plamenem a tím pádem se často pálila a vznikal tmavý slad. Plzeň byla opravdu první ležák krásné zlaté barvy na světě,” vysvětluje.

„Plzeň” je opravdu jen jedna

S plzeňským pivem se pojí mýty o různé kvalitě piv. Někdo si myslí, že piva určená na export jsou méně chutná než piva pro český trh. Někdo tvrdí, že to je proto, že se dokonce vaří v jiných pivovarech.

„Nemálo mých hostů si myslelo, že se plzeň vaří i jinde než v Plzni. Pravda je taková,že to v minulosti zkusili v Polsku a někde v Rusku, ale poměrně rychle od toho upustili, protože to nefungovalo. Takže až na tyhle dva krátké pokusy se Plzeň vaří doopravdy jen a jen v Plzni,” vysvětluje zkušená výčepní, která o pivu dokáže mluvit hodiny.

Je plzeň opravdu „dvanáctka”?

Většina lidí se při výběru piva řídí číselnými údaji – zpravidla 10,11,12, kterými jsou jednotlivá piva označována. Mnozí si zároveň myslí, že tyto údaje vyjadřují množství alkoholu v pivu. Tento omyl proto stojí za rozšířeným mýtem, že plzeňské pivo se 4,4 % alkoholu nemůže být „dvanáctka”.

Tato čísla ale množství alkoholu nevyjadřují a souvisí s ním jen částečně. Uvádí poměr zkvasitelného extraktu v mladině (cukry), ze kterých je pivo kvašeno. Spíše, než o množství alkoholu tak napovídá, jaký chuťový zážitek z daného piva budeme mít. Občas se tak můžeme setkat s „desítkou”, která bude mít i 5 % alkoholu, protože pivo nechal sládek více prokvasit.

Sládek pivo vaří, výčepní ho dělá

Hodně lidí věří, že na způsobu čepování piva příliš nezáleží a že jde spíše o reklamní tah hospod a výmluvu pivovarů. Správný způsob načepování piva je však pro chuť piva zásadní – i proto můžete mít pocit, že vám čepované pivo zkrátka chutná více než správně vychlazené pivo z lahve.

„Při nalévání piva do sklenice z láhve bohužel nikdy nevytvoříme krásnou hustou krémovou pěnu, která je pro správný chuťový zážitek zásadní. Pěna nám zároveň chrání pivo před zvětráváním, takže dobře načepovaná hladinka vám vydrží déle čerstvá a chutná,” vysvětluje Monika Nápravníková.

„Na druhou stranu je zásadní také správný způsob čepování. Například plzeň načepovanou z výšky do suchého půllitru bych si s chutí nedala. V naší Škole čepování proto ukazujeme hostům, jak pivo načepovat, ale také jak na první pohled poznat, že vám přinesou opravdu dobré pivo,” dodává Monika Nápravníková.

Zdroje informací: brewscruise.com,  alkohol.cz, pilsnerexperience.com/cs