Čas jen pro mě

Než k transplantaci došlo, proběhlo těžké vyjednávání s otcem budoucí dárkyně srdce – Denisa Ann Darvall utrpěla smrtelná zranění při autonehodě a ležela s nevratně poškozeným mozkem, kdy ji při životě udržovaly jen přístroje. Její srdce pak bylo při devítihodinové operaci vloženo do těla Louise Washkanského. Pacient bohužel žil jen osmnáct dní. Jeho smrt však nezpůsobilo nové srdce, to tlouklo do poslední chvíle, ale tehdejší neznalost a nezkušenost s dávkováním imunosupresiv – tedy léků, které mají zabránit odmítnutí transplantovaného orgánu příjemcem.

Nadějný lékař

Christiaan Barnard se narodil 8. listopadu 1922 v chudé rodině kazatele Armády spásy Adama a jeho ženy Elizabeth. Ze čtyř sourozenců se dospělosti dožili tři, z nich dva – Christiaan a Marius – byli lékaři.

Po promoci mladý Chris nastoupil jako praktický lékař, brzy se však dostal do nemocnice Groote Schuur, kde se začal zajímat o kardiochirurgii. V té se zdokonalil na dvouleté stáži na Minnesotské univerzitě v USA. Domů se vrátil v roce 1958 a společně s bratrem Mariusem se začali věnovat kardiochirurgii.

Doktor Barnard měl jasný cíl a šel za ním. Postupně si vypracoval metodiku transplantace srdce. Pokusy prováděl na psech a prvním člověkem, který žil s cizím srdcem, byl právě obchodník se zeleninou Louis Washkansky, který ve svých třiapadesáti letech měl nevyléčitelnou nemoc srdce a před sebou poslední hodiny života. Život mu Barnard nakonec prodloužil o osmnáct dní.

Černé srdce v bílém těle

Osmapadesátiletý zubař Philip Blaiberg věděl, že už moc šancí nemá. Proto zcela dobrovolně Christiaanu Barnardovi nabídl, že rád bude dalším člověkem, kterému může transplantovat srdce. V zemi, kde byla silná rasová segregace, bylo Blaibergovi voperováno srdce míšence! To byla naprosto skandální událost. Částečně „černošské“ srdce Philipu Blaibergovi sloužilo celých 563 dní, tedy rok a pět měsíců. Případ byl tehdy hodně medializován a fotoreportéři Blaiberga doslova pronásledovali, aby ho zachytili při běžných činnostech. Příčinou jeho smrti pak opět byl problém s imunosupresivy.

„Hlavním cílem je zmírnit utrpení, a ne prodloužit život. A pokud léčba nezmírňuje utrpení, ale pouze prodlužuje život, je třeba ji zastavit.“

Zrodila se celebrita

Z neznámého afrického doktora se přes noc stala celebrita! A on si to uměl užívat. Byl příjemný a vtipný chlapík, rozhovory s ním rozhodně nebyly nudné. Dvacet let žil se zdravotní sestrou Alettou Louw a měli spolu syna Andrého a dceru Deirdre. Jak ale Chrisovi stoupala sláva do hlavy, ženy ho obletovaly a on neuměl říci ne. Měl mnoho slavných milenek, mezi nimi i Ginu Lollobrigidu či Sophii Loren. Přesto byla Aletta jeho osudovou ženou číslo jedna. Nezapomněl na ni ani ve své závěti.

Druhou paní Barnardovou se roku 1969 stala mladičká teprve devatenáctiletá Barbara Zoellner z bohaté rodiny. Byla stejně stará jako Chrisův syn. Porodila mu dva syny, Friedricha a Christiaana. Manželství neuneslo jeho neustálé nevěry. Rozvedli se v roce 1982.

A Chris do toho roku 1988 praštil potřetí! Modelce Karin Setzkorn bylo dvacet a opět s ní měl dvě děti – syna Armina a dceru Laru. Ani toto manželství nevydrželo a končilo roku 2000 rozvodem. Rok poté zemřel Christian. Osudným se mu stal astmatický záchvat v hotelu v kyperském Pathosu. Bylo mu 78 let.

Do důchodu odešel v roce 1983 poté, co mu revmatoidní artritida znemožňovala operovat. Dva roky pak pracoval jako vědecký pracovník v americkém Oklahoma Transplantation Institute. Založil Nadaci Christiaana Barnarda, která pomáhala znevýhodněným dětem po celém světě.

Doktor Christiaan Barnard jel ve všem na plný plyn. V práci i v životě. Ačkoli se později přestal věnovat aktivně kardiochirurgii, vybudoval základy transplantace lidských orgánů a posunul hranice možností medicíny o velký kus dopředu.  

Christiaan Barnard (8. listopadu 1922–2. září 2001) byl jihoafrický chirurg, který jako první provedl úspěšnou transplantaci srdce. ● Vystudoval lékařskou fakultu v Kapském Městě, kardiochirurgii se začal věnovat po dvouleté stáži v americké Minnesotě. ● Vedl tým lékařů, který 4. prosince 1967 proveld první transplantaci srdce. ● Byl třikrát ženatý. S Alletou (1948 až 1969) vychovali dceru Deirdre a syna Andre. Barbara Zoellner byla jeho ženou v letech 1970 až 1982, měli syna Fredericka a Christiaana Jr. Z třetího manželství s Karin Setzkorn (1988–2000) má Armina a Laru. ● Je autorem autobiografických knih Jeden život a Druhý dech. ● V září 1969 návštívil tehdejší Československo.