Čas jen pro mě

Marie Antoinetta (†37) se narodila 2. listopadu 1755 ve Vídni jako dcera habsburské panovnice Marie Terezie a císaře Františka Lotrinského. ● Do Francie přišla jako čtrnáctiletá nevěsta budoucího Ludvíka XVI. a v roce 1774 se stala francouzskou královnou. ● Proslula svou láskou k módě, luxusu a dvorským zábavám, ale také tragickým osudem během Velké francouzské revoluce. ● Popravena byla gilotinou 16. října 1793. ● Ze čtyř dětí královského páru se dospělosti dožila pouze dcera Marie Terezie Charlotta.

Ludvík XVI. (†38) se narodil 23. srpna 1774 ve Versailles jako vnuk francouzského krále Ludvíka XV. Na trůn nastoupil v roce 1774, předtím zemřel jeho otec Ludvík Ferdinand i starší bratr Ludvík Josef Xaver. ● Na rozdíl od okázalých předků působil spíše uzavřeně a nesměle, zajímal se o techniku, lov a zámečnictví. ● Jeho vládu poznamenala hluboká finanční krize a sílící nespokojenost obyvatelstva, která vyústila ve Velkou francouzskou revoluci. ● 21. ledna 1793 byl popraven gilotinou jako poslední francouzský král absolutistické éry.

1. Svatba dvou téměř dětí Když se Marie Antoinetta vdávala za budoucího Ludvíka XVI., bylo jí pouhých 14 let, ženichovi 15. Sňatek v roce 1770 nebyl romantický, ale čistě politický – měl upevnit spojenectví mezi Rakouskem a Francií po staletích nepřátelství mezi Habsburky a Bourbony. Mladá nevěsta opustila rodnou Vídeň a byla doslova „předána“ Francii. Na hranicích jí odebrali rakouské šaty, služebnictvo i osobní věci, aby se symbolicky stala Francouzkou.
2. Sedm let bez naplněného manželství Jedním z největších skandálů dvora bylo, že manželství zůstávalo dlouho nenaplněné. Celá Evropa sledovala, proč královský pár nemá dědice. Spekulovalo se, že Ludvík trpěl zdravotním problémem – údajně fimózou. Moderní historici ale často tvrdí, že šlo spíše o psychický blok, nezkušenost a obrovský tlak okolí. Marie Antoinetta si zoufala v dopisech matce Marii Terezii, která ji neustále nabádala, aby konečně porodila následníka trůnu.
3. Pomohl jim královnin bratr Josef II.? Teprve po sedmi letech manželství se situace změnila.V roce 1777 přijel do Versailles Mariin bratr Josef II. A právě kolem jeho návštěvy vznikla legenda, že mladému páru „vysvětlil“, jak má manželství fungovat. Budoucí císař byl známý svou přímostí a po návštěvě údajně napsal, že manželé jsou zdraví, jen velmi nesmělí a nezkušení. Krátce nato Marie Antoinetta skutečně otěhotněla. Královský pár měl celkem čtyři děti: Marii Terezii Charlottu, Ludvíka Josefa, Ludvíka Karla a Sofii Helenu Beatrix. Pouze nejstarší dcera přežila revoluci a dožila se dospělosti. Oba synové zemřeli tragicky ještě mladí a nejmladší dcera jako nemluvně.
4. Byly všechny děti opravdu Ludvíkovy? Marii Antoinettu provázely celoživotní pomluvy o nevěře. Nejčastěji se mluvilo o jejím blízkém příteli Axelu von Fersenovi, do kterého byla pravděpodobně zamilovaná. Objevovaly se proto spekulace, zda některé děti nebyly jeho. Historici však nemají žádný důkaz, že by děti nebyly potomky Ludvíka XVI. Naopak – časově i vzhledově vše odpovídalo královskému páru. Většina odborníků dnes považuje řeči o cizím otcovství spíše za součást tehdejší revoluční propagandy.
5. Ludvík XVI. byl podivín, který trávil čas v dílně Ludvík XVI. rozhodně nepůsobil jako typický okouzlující král. Byl tichý, neohrabaný a nejraději trávil čas v dílně opravováním zámků a mechanických předmětů. Marie Antoinetta milovala plesy, divadlo a luxusní společnost, zatímco její muž býval nejšťastnější při lovu nebo práci rukama. Přesto se zdá, že si k sobě časem vytvořili respekt a určitou formu citového pouta.
6. Královna utrácela astronomické částky za šaty Marie Antoinetta se stala módní ikonou své doby. Milovala extravagantní účesy, drahé látky, peří i šperky. Její garderoba stála obrovské sumy a Francouzi ji kvůli tomu nenáviděli. Přezdívali jí „Madame Deficit“, protože ji vinili z rozhazování peněz v době, kdy země čelila finanční krizi. Zároveň ale uměla šokovat i opačně – v soukromí nosila jednoduché bavlněné šaty, což aristokracie považovala za nevhodné a téměř skandální.
7. Jejich stolování bylo okázalé i zvláštní Ve Versailles se jedlo veřejně. Královská rodina často stolovala před zraky dvora, který sledoval každý pohyb panovníků. Ludvík XVI. měl obrovský apetit a miloval zvěřinu, paštiky či bohaté hostiny. Marie Antoinetta naopak často jedla méně, ale měla slabost pro sladkosti, horkou čokoládu a luxusní vína. Slavný výrok k situaci, že poddaní nemají chleba „Když nemají chleba, ať jedí koláče“, s ní bývá spojován dodnes, ale pravděpodobně ho nikdy neřekla.
8. Revoluce z nich udělala vězně Když roku 1789 vypukla Velká francouzská revoluce, stali se Marie Antoinetta a Ludvík XVI. symbolem nenáviděné monarchie. Pokusili se uprchnout z Francie, ale byli poznáni a zadrženi ve městě Varennes. Tím definitivně ztratili důvěru veřejnosti. Královská rodina byla uvězněna a postupně oddělena od svých dětí. Pro Marii Antoinettu to byla psychická katastrofa.
9. Tragédie ukázala, že si byli blízcí Ve vězení už nežila jako rozmařilá královna, ale zlomená žena, která přišla o postavení, děti i manžela. Přesto svědci popisovali, že na Ludvíka vzpomínala s oddaností a během procesu ho odmítala zradit. Jejich manželství začalo jako chladný politický obchod, ale v průběhu let se proměnilo ve vztah dvou lidí, které nakonec spojila společná tragédie. Ludvík XVI. byl popraven v lednu 1793. Marie Antoinetta ho přežila jen o několik měsíců.

Zdroje informací: chateauversailles.fr; history.com; historyextra.com a biography.com