O tom, že Majerová vyznávala volnou láskou, se za jejích tvůrčích let šuškalo na každém rohu. Kromě toho, že svedla ženatého básníka S. K. Neumanna, do svých sítí lapila ruského spisovatele Vladimíra Majakovského nebo básníka Karla Tomana. S Františkem Gellnerem zase udržovala poměr během svého studijního pobytu v Paříži, kam odjela i přes skutečnost, že doma měla manžela a malé dítě.
Jejím prvním mužem se stal politik Josef Stivín. Než se za něj ve svých 22 letech provdala, musela vynaložit nemalé úsilí, aby ho ke sňatku přemluvila. „Tak se ti jako žena nelíbím? Ha! Ty ale budeš můj, musíš být můj a nikoho jiného. Ideál ženy nenajdeš a pravím ti, my jsme si souzeni. Ty myslíš, že mi odoláš, když budu chtít tě dostat. Můj zlatý, to chci... Jsem vášnivá a tvrdohlavá,“ napsala zamilovaná Marie svému budoucímu muži, kterého i přes manželský slib ustavičně podváděla. Přestože o jejích známostech Josef dobře věděl, místo, aby se s ní kvůli nim hádal, vše trpně snášel.
Ke svému jedinému synovi Pravoslavovi neměla Marie příliš vřelý vztah. Podle vzpomínek Boženy Neumannové (podváděné manželky S.K.Neumanna), nechávala Majerová spát synka na studené podložce, kvůli čemuž trpěl různými zdravotními potížemi. Výchovu syna spisovatelka s oblibou přenechávala prarodičům. „Bála se, že ji mateřství strhne. Původně dokonce uvažovala, že dá syna na výchovu úplně jinam než k rodičům,“ prozradila historička Dana Hůlková Nývltová. Když Pravoslav dospěl, se svou matkou už se skoro nestýkal. Dokonce ji ani nepozval na svou svatbu. Sama Majerová pak na sklonku života přiznala: „Mám problémy se synem.“
Své angažmá v komunistické straně zahájila Marie v roce 1921. „V roce 1929 se sice spolu s dalšími spisovateli nechala velmi odvážně vyloučit z KSČ, kdy nesouhlasila s bolševizací strany. Po válce do ní ale zase vstoupila. Stala se až maskotem, karikaturou sebe sama,“ myslí si historička, jež zároveň dodává, že přesvědčenou komunistkou zůstala Majerová až do své smrti – 16. ledna 1967.
⇒ Marie Majerová, rodným jménem Bartošová, se narodila 1. února 1882 v Úvalech u Prahy.
⇒ Od mládí prý byla velice půvabná: „Měla oblé tváře s barvou vyzrálé broskve, oči daleko od sebe, nezvykle šikmé i s obočím barvy šedomodrozelené a krásně krojená ústa“.
⇒ Zajímala se o postavení žen ve společnosti. Byla členkou Amerického klubu dam, který založil Vojta Náprstek. Psala také pro Ženské listy.
⇒ Jejím druhým manželem byl mezi lety 1922-1931 grafik Slavoboj Tusar.
⇒ Mezi její nejznámější díla patří romány Přehrada, Siréna, Robinsonka či Panenství. Poslední tři jmenované byly za minulého režimu zfilmované.
Více než 7 milionů jejích fanoušků na Instagramu obdivovalo na přelomu roku fotografii jordánské…
První vydání jeho nejslavnějšího románu Sto roků samoty bylo rozebráno za týden. Díky honoráři za…
Před více než sto lety byli lidé zvyklí jezdit na kolech s dřevěnými koly, často s ocelovými ráfky,…
Jako Afroameričan zažil na vlastní kůži rasovou segregaci. A to i coby lékař jeden ze zakladatelů…
Ačkoli ve filmu i v televizi si ztvárnila řadu rolí, nejvíc se do srdcí diváků zapsala jako Bridget…
Díky sňatku s Charlesem v roce 1981 byla princezna Diana vnímána jako skutečná pohádková hrdinka.…
Zakladatelka společnosti, která nese její jméno, byla vizionářkou a vzorem. Estée Lauder ve všech…
S vlivnou, mocnou a poživačnou římskou císařovnou 1. stolení našeho letopočtu spojovala Kateřinu…
Komentáře