Čas jen pro mě

Když se před více než pěti lety, 12. března 2015, objevila na Twitteru zpráva, že Terry přijal Smrťovo rámě a prošel s ním dveřmi do černé pouště pod nekonečnou nocí, bylo všem Pratchettovcům jasné, že je jejich oblíbený autor mrtev. 

Publikoval od třinácti

První povídku uveřejnil už ve svých třinácti letech a dostal za ni honorář 14 liber. Po studiu na střední chlapecké škole pracoval v několika regionálních novinách.

Začátkem osmdesátých let se stal tiskovým mluvčím elektrárenské společnosti. Jeho nejznámější série Úžasná Zeměplocha, v originále Discworld, začala vycházet v roce 1983. Roku 1986 dal Pratchett výpověď v elektrárně a naplno se věnoval psaní.

Život s Alzheimerem

Blízkost smrti jako takové si začal uvědomovat v roce 2007, kdy mu lékaři diagnostikovali Alzheimerovu chorobu. Původně si však mysleli, že se jde o posteriorní kortikální atrofii, která narušuje prostorové vnímání a posuzování vzdálenosti.

S nemocí spisovatel bojoval statečně a neztrácel smysl pro humor. Jak mu ale v posledních letech ubývala energie, snažil se k psaní využívat i alternativní metody. Pracoval se záznamníkem a programem, který mu jeho příběhy přepisoval. Takto vznikla i jeho poslední kniha Long Mars, která vyšla 9 měsíců před jeho smrtí, v červnu 2014.

Chtěl podstoupit eutanázii

Jelikož na svou budoucnost nenahlížel skrze růžová skla brýlí, nechal se v roce 2009 slyšet, že chce podstoupit eutanázii. Tedy ještě dříve, než se nemoc dostane do kritického stádia.

„Svět není dokonalý, ale pořád se ještě otáčí.“

Aby svůj postoj k dobrovolnému opuštění světa obhájil, sepsal manifestační text, který zamýšlel přednést na univerzitním lékařském zasedání v Londýně.

Přispíval na lékařský výzkum

Jeho zdravotní stav mu však nedovolil se zúčastnit, a tak, jako cenu útěchy, byla jeho přednáška s názvem Potřást si rukou se smrtí vysílána na radiu BBC. Stejná stanice s ním natočila i dvoudílný televizní dokument o vlivu nemoci na jeho profesi i soukromý život. Kromě nadprůměrné sledovanosti činící téměř čtyři miliony diváků, získal pořad i cenu BAFTA v kategorii dokument.

K tématu Alzheimerovy choroby se Pratchett rozhodl přispět také finančně. Na její výzkum daroval horentní částku – 19 milionů korun.

Svět na želvím krunýři

Ačkoliv byl spisovatel v některých ohledech realista, velkou měrou trávil svůj život mimo lidský časoprostor, ve fiktivním světě ležícím na hřbetu želvy, která pluje vesmírem. Místo, o kterém je řeč, je Úžasná zeměplocha.

Právě tam spisovatel situuje svou knižní sérii, která zahrnuje přes čtyřicet knih, povídek a publikací. Mezi nejznámější díly Zeměplochy se řadí Zloděj času, Muži ve zbrani či Lehké fantastično.

Chytré a čtivé příběhy

I když jsou jeho příběhy zasazeny do vybájeného světa plného mágů, čarodějek, a trpaslíků, autor se skrze ně snažil reflektovat svět skutečný.

Svérázně tak například popisoval nástup mobilní technologie, počátky filmu anebo rokenrol. Vlastně ani kritika byrokracie a rasismu mu nebyla cizí. Pratchett měl kromě talentu také neuvěřitelný dar přenést své myšlenky na papír ve velice čtivé, chytré a vtipné formě.

V celém světě prodal na 85 milionů knih ve 37 jazycích, včetně češtiny.

Pár životopisných informací o Prachettovi

Narodil se 28. dubna 1948 v britském Beaconsfieldu jako Terence David John Pratchett. ● V roce 1968 se Pratchett oženil s Lyn Purves a v roce 1976 se manželům narodila dcera Rhianna Pratchett, která se „potatila“ a je také autorkou fantasy a novinářkou. ● Více než dvacet let se Prachett aktivně angažoval v nadaci na záchranu orangutanů. Několikrát proto navštívil Indonésii. ● Královna Alžběta II. ho v lednu 2009 jmenovala rytířem, díky čemuž mohl užívat titul sir. ● V srpnu 2017 byly na přání autora zničeny jeho rozepsané a nedokončené knihy. Stalo se tak dost neobvyklým způsobem: před otevřením výstavy o jeho životě a díle historický parní válec doslova rozmačkal pevný disk z Pratchettova počítače.