Čas jen pro mě

Může za to kočka!

V noci z 9. na 10. července 1856 v chorvatském městě Smiljan zuřila divoká bouře. Djuka, žena pravoslavného popa Milutina Tesly, zrovna rodila čtvrté dítě. Porod byl dlouhý a těžký. Když oblohu proťala ohnivá záře blesku, narodil se Nikola. Podle maminky to bylo znamení boží, její Nikola byl „dítětem světla.“

Milutin Tesla pocházel ze Srbska, hovořil několika jazyky a na svou dobu byl nesmírně vzdělaný. Svým dětem každý den dával různé úkoly, aby rozvíjel jejich paměť a intelekt. Nikola byl od dětství náruživým čtenářem. Přispěl k tomu i fakt, že byl často nemocný. Tehdy také objevil knihy amerického spisovatele Marka Twaina, které se staly jeho nejoblíbenějšími. S Twainem se osobně setkal o čtvrt století pozdějí a stali se přáteli.

Říká se, že v deseti letech budoucí vědec doma na verandě pohladil kočku s naježenou srstí a všiml si jiskření v jejím kožichu. Zeptal se otce, co to znamená. Ten zvídavému chlapci odpověděl, že jiskry jsou s největší pravděpodobností „příbuznými“ blesků. Tahle informace malého Nikolu zaujala a ukázala mu, že elektřina (o které samozřejmě ještě nic nevěděl) může být krotká jako mazlíček i divoká jako bouřka.

Popem být nechtěl

Mladý muž odmaturoval na gymnáziu a očekávalo se, že vstoupí do kněžského semináře a vydá se ve stopách svého otce. On ale miloval matematiku a fyziku a chtěl se stát inženýrem, což doma vyvolávalo ostré spory. Pak však Nikola onemocněl cholerou, v horečkách a celkově zesláblý byl dlouhou dobu upoután na lůžku a lékaři připravovali rodiče na nejhorší. Když se jednoho dne probudil, prosil Nikola otce, ať mu nebrání ve studiu techniky.

Po otcově souhlasu se jako zázrakem pomalu uzdravoval. A začal si plnit svůj sen. Nastoupil na Technickou univerzitu ve Štýrském Hradci.

Nikdy nedostudoval

Tam vyučující nejprve udivoval svými nadprůměrnými znalostmi a schopnostmi, proto se mohl účastnit různých pokusů. Právě při nich se později dostával do sporů s učiteli, protože na přednáškách upozorňoval na různé technické nesrovnalosti. Například je přesvědčoval, že dynamo poháněné jednosměrným proudem není žádným zázrakem techniky. Okamžitě měl nápad na vylepšení pomocí střídavého proudu. To se ale nesetkalo s pochopením.

Na univerzitě se také poprvé projevila jeho neschopnost týmové práce.

Byl rozčarovaný, škola už ho tolik nebavila a navíc si musel na školné částečně vydělávat. Vyřešil to po svém: hrál za peníze karty a kulečník. Jenže brzy přestal mít štěstí a zůstal zcela bez peněz. Odešel bez dokončení studia.

Na naléhání rodiny se vydal pokračovat do Prahy. Ani odtud si inženýrský titul nepřinesl.

Edison ho nebral vážně

Zato se intenzivně začal zabývat výzkumem elektřiny a brzy sestrojil svůj první elektromotor. Podařilo se mu získat místo v pařížské pobočce Edisonovy společnosti. S Edisonem se pak setkal v Americe, kam se přestěhoval. Tehdy už známý a slavný vynálezce nepovažoval Teslu za rovnocenného partnera a střídavý proud ho nezajímal.

Pustil se tedy sám do podnikání, založil vlastní společnost a jen v roce 1888 prodal 40 patentů, za které dostal milion dolarů. Jako podnikatel byl ale špatný, na rozdíl od Edisona peníze neuměl udržet, natož je účelně využít. Společníci, kteří zkraje jeho firmu podpořili, ho pouze využili a obrali o peníze.

Vizionář plánuje internet

V roce 1899 v hlavě vědce dozrál grandiózní plán – vybudovat stanici pro bezdrátový přenos informací a energie na dálku a do jakéhokoli bodu na Zemi. Koupil pozemek o rozloze necelého kilometru čtverečního na Long Islandu a objednal projekt 47 metrů vysoké dřevěné rámové věže s měděnou koulí na vrcholu.

„Po dokončení projektu bude newyorský podnikatel schopen diktovat pokyny a okamžitě se objeví v jeho kanceláři v Londýně nebo kdekoli jinde. Ze svého pracoviště bude moci zavolat kterémukoli člověku na této planetě, aniž by musel měnit stávající zařízení. Levné zařízení, ne větší než hodinky, umožní svému majiteli poslouchat na vodě a na souši hudbu, písně, projevy politiků, vědců, kázání kněží, předávané na velké vzdálenosti. Stejným způsobem lze libovolný obrázek, symbol, kresbu nebo text přenést z jednoho místa na druhé.“

V roce 1902 byla stavba, doprovázená velkými obtížemi, dokončena a věž byla pojmenována „Wardencliff Tower“. 

Do roku 1904 tam Tesla provedl několik pokusů. Nejznámější byl ten, během kterého v noci z 15. na 16. července 1903 byla newyorská obloha osvětlena světlem podobným polární záři. Pak však začaly nové problémy. Průmyslník John Pierpont Morgan, který financoval Teslovu akci, odmítl dát vědci další peníze, protože nechtěl dál podporovat výzkum nekontrolovaného přenosu energie po celé planetě. Tesla finance na pokračování neměl. Celý experiment skončil tím, že věřitelé se domáhali vrácení svých investic, Tesla přišel o pozemek a „Wardencliff Tower“ byla roku 1917 vyhozena do vzduchu.

Podivín, nebo génius?

Nikola Tesla hovořil plynně osmi jazyky, mezi nimi i česky. Měl fotografickou paměť a zpaměti recitoval Goethova Fausta. 

O pohledného muže měly ženy zájem, on se jich však celý život bál. Navíc byl přesvědčený, že rodinný život by ho odváděl od práce. Údajně zemřel jako panic.

Z dnešního pohledu rozhodně trpěl psychickou poruchou. Nesnášel například perly a perlové náhrdelníky na ženách. A když se podíval na broskev, polilo ho horko.

„Nepracuji pro přítomnost, ale pro budoucnost. Lidstvo ještě není připraveno na velikost mých vynálezů.“

Strach z infekcí

Měl panický strach z infekcí. Od vyléčení z cholery si neustále myl ruce. Když jednou ve škole uviděl pod mikroskopem různé mikroorganismy, jeho posedlost čistotou se změnila ve fóbii.

Pokud si v průběhu jídla v restauraci sedla na jeho stůl moucha, přesunul se k jinému stolu. Číšníka vždy požádal o 18 čistých ubrousků, kterými osobně otřel stůl, židle a vše, čeho se měl dotknout.

Číslo 18 nebylo náhodné. K číslům měl totiž zvláštní vztah, upřednostňoval ta, která jdou dělit třemi. I v hotelu musel vždy mít číslo pokoje dělitelné třemi!

Tesla nespal déle než čtyři hodiny denně, aby neztrácel čas. Údajně navázal kontakt s mimozemšťany a experimentoval s teleportací.

Ke konci života se stal vegetariánem. Živil se pouze chlebem, který zapíjel teplým mlékem, a občas snědl trochu zeleniny nebo vypil zeleninovou šťávu. Na druhou stranu byl přesvědčený, že alkohol proslužuje život. Každý večer proto skončil podnapilý. Zemřel 7. ledna 1943 v New Yorku.

Zdroje informací: history com a kniha Richarda Gundermana Tesla