Čas jen pro mě

Dustin Hoffmann pochází z rodiny židovských přistěhovalců. Jeho dědeček připlul do Ameriky ve 20. letech minulého století z Kyjeva a otevřel si kadeřnictví. To však nevydělávalo a úspory se rychle rozplynuly.

Těžké začátky

Zklamání a vystřízlivění z iluzí o „americkém snu“ ho přivedly až do psychiatrické léčebny. Dustinův otec Harry se vypravil do Hollywoodu s představou, že se stane režisérem. Nastoupil jako rekvizitář. Když se zajímal o to, jak postoupit na pozici asistenta režie, zjistil, že nemá šanci. Tento post si obsazovali příbuzní a známí režisérů.

Harry odjel z Hollywoodu a začal obchodovat s nábytkem. Oženil se s klavíristkou Lillian a 8. srpna 1937 se jim v Los Angeles narodil druhý syn. Pojmenovali ho podle Dustina Furnuma, oblíbené hvězdy němých westernových filmů. 

Šikana ve škole

Právě kvůli jménu, které nosil urostlý představitel kovbojů, byl Dustin terčem posměchu spolužáků. Byl malý (i v dospělosti dosáhl výšky jen 166 cm) a krásy taky moc nepobral. Na rozdíl od staršího bratra Ronalda, který byl pro něj nedostižným vzorem, mu učení moc nešlo a škola ho nebavila. Jako těžký dyslektik měl potíže se čtením. Říká se, že dodnes se učí role s pomocí asistenta, scénář nečte, ale poslouchá.

Bylo jasné, že další studium nepřichází v úvahu. Od dětství hrál na klavír a zajímal se o hudbu. A taky měl velké tajné přání – být hercem. Měl štěstí, že umělecky založení rodiče ho podporovali. Nastoupil tedy na konzervatoř v Santa Monice. První herecké zkušenosti získal během studií v Pasadena Playhouse. Touha po „opravdovém divadle“ byla tak silná, že odešel do New Yorku a snažil se dostat roli na Broadwayi. Přitom si vydělával jako sanitář na neurologickém oddělení v nemocnici.

Pozdě, ale přece

Štěstí se na něj usmálo až téměř ve třiceti, kdy získal angažmá v jednom v broadwayských divadel. Najednou šel z role do role a objevil ho i film. Filmovou slávu a první nominaci na Oscara mu roku 1967 přinesl Absolvent. 

Do té doby také neměl žádné větší úspěchy u žen. Jakmile však začal být známý, stal se pro ně zajímavý a přitažlivý a samy ho vyhledávaly. Jeden čas měl dokonce souběžně vztah s modelkou ruského původu Verou von Lehndorff a americkou zpěvačkou Betty Kelly.

Manželství na druhý pokus

Do chomoutu ho v roce 1969 dostala tanečnice a herečka Anne Byrne. Hoffmann adoptoval dceru Karin z Annina předchozího manželství a narodila se jim společná dcera Jenna. Po šesti letech se Anne rozhodla vrátit na jeviště a pokračovat ve své kariéře.

Herec musel odmítnout několik zajímavých rolí, protože zůstal doma a věnoval se dětem. Manželství fungovalo už jen kvůli dcerám a oba si našli nové partnery. Rozvedli se v roce 1980 a okamžitě vstoupili do nových svazků. 

Dustin se oženil s o sedmnáct let mladší podnikatelkou Lisou Gotsegen, s kterou má další čtyři děti.

Řehole při natáčení Tootsie

Při natáčení se Tootsie (1982), kde hrál muže převlečeného za chůvu svých dětí, strávil v ženském převleku skoro dva roky!

„Syn mě vidí v sukni tak často, že si musí myslet, že jít do práce znamená převlíknout se za ženskou,“ smál se tehdy, „ještě z toho bude mít trvalé následky!“

Kvůli tomuto filmu se prý Dustin Hoffman denně tři hodiny líčil. Musel holit nejen obličej, ale také nohy, paže, hřbety rukou i vnější stranu prstů. Celou tuto dlouhou procedúru prováděl v sauně, neboť horký vlhký vzduch mu usnadňoval oholení nepoddajných chloupků.

Kromě toho nosil umělé zuby, vycpávky tváří a make-up, který mu způsoboval akné. Natáčet se mohlo ale také jen tři hodiny. Pak totiž herci začínaly viditelně rašit vousy.

Zachránce i sexuální loudil?

Médii proběhla v dubnu 2012 zpráva, že Dustin zachránil život mladému právníkovi Samu Dempsterovi. Ten běžel v parku, kde Hoffman v té chvíli byl. Najednou Samovi selhalo srdce a upadl do bezvědomí. Herec okamžitě zavolal lékaře a Sam se tak dostal včas do nemocnice. Dempster pak řekl, že je moc vděčný herci za záchranu svého života.

Ani Dustina Hoffmana neminula pomluva ze sexuálního obtěžování. V roce 2017 musel čelit obvinění ze strany bývalé kolegyně Kathryn Rossetter, kterou prý roku 1984 osahával při představení hry Arthura Millera na Broadwayi. Údajně jí přetáhl přes hlavu kombiné a nechal ji stát na chodbě s obnaženými ňadry.

K tomu se přidala Anna Graham, která tvrdí, že před třiatřiceti lety jako sedmnáctiletá filmová praktikantka se musela bránit sexuálním útokům ze strany Hoffmanna.

Kde je pravda, se neví, protože nikdo jiný tyto historky nepotvrdil.