Čas jen pro mě

Kde se u vás zrodil nápad vdechnout starým unikátům nový život?
 
„Já měl už od dětství rád staré optické iluze a klamy. Vlastně je sbírám dodnes. No, a když moji kamarádi viděli, že už jich mám tolik, z legrace řekli, že bych si měl otevřít muzeum. Tak jsem je vzal za slovo. Díky tomu se teď návštěvníci mohou těšit z více jak 100 interaktivních a hlavně zábavných exponátů. Všechny nejen vidí, ale také si je mohou osahat, vyzkoušet, roztočit… S velkoformátovými trikovými obrazy si také na místě sami pořizují originální fotografie, na kterých končí třeba v tlamě King Konga, stanou se pochoutkou obra, vystřelí je z děla, promění se v primabaleríny, jejich hlava se stane součástí pohoštění na talíři… To je ovšem jen malá ochutnávka. Víc na webových stránkách. Některé exponáty jsou však skutečně dobové originály, většinou z konce 19. století, jiné pak repliky optických iluzí. Ale je vidět, že návštěvníky baví.“

Takže jste prostě vyklidil svůj sklep plný pokladů?

„Ano. Ale původně jsem si myslel, že tím oslovím spíš rodiny s dětmi. Moc mě ovšem překvapilo, že sem přicházejí také dospělí samotní, ale i mladí teenageři. Asi je to dáno tím, že si tu udělají opravdu nevšední fotky, které hned sdílejí na sociálních sítích – a o okamžité ohlasy nemají nouzi.“

Menší děti se ale zřejmě spíš „vyřádí“ ve vašem Divadle kouzel v Líbeznicích, ne?

„To určitě. Pro děti od 3 do 11 let máme připravena hned čtyři dětská představení. Hrajeme ale i pro starší děti a dospěláky Velkou magickou show. Trvá dvě hodiny, já v ní třeba procházím velkou vrtulí nebezpečného ventilátoru nebo tam střílím svoje kolegyně z děla. Zažít tam lze kromě jiného také unikátní levitaci, kdy se náhodně vybraný divák vznáší na jevišti při plných světlech jen metr od lidí. Nebo divák zmizí a do dvou sekund ho moje kolegyně přivádí z druhé strany sálu. Ale to už jsou velké iluze.“

Pavle, kdy vás vlastně políbila múza – a vy jste se stal kouzelníkem?

„Já se k tomu dostal úplnou náhodou už jako malý kluk. Asi v 11 letech jsem si totiž šel půjčit knížku pro filatelisty – tehdy mě braly známky. Jenže ji neměli a knihovnice mi místo ní nabalila knížku pro začínající kouzelníky. A jedno malé náhodné setkání s touto knížkou ovlivnilo celý můj život.“

„Jako mladý jsem balil holky samozřejmě na kouzla, na kartičky, což fungovalo.“

Máte dva syny, kouzlí také?

„ Ano, jak ten 12letý Jakub, tak i 17letý Matyáš se mnou kouzlí v show Velká magická esa. Navíc tím, že vyrůstali v divadelním prostředí, vydali se podobnou cestou. Starší syn studuje hereckou konzervatoř a mladší, který je víc introvert, chodí do filmového kroužku. Je z něj už pan režisér s vlastním štábem. Píše si i scénáře a my už byli i na premiéře jeho prvního filmu v opravdovém kině.“

Jakou roli hraje ve vaší „partě“ manželka?

„Ta se nás snaží všechny kočírovat. Není z branže, ale samozřejmě mi pomáhá jak s divadlem, kde máme i Zrcadlový labyrint, mimochodem jednou tak velký než je slavnější petřínské bludiště – a teď má i hodně práce s muzeem. Ale ona je naprostý laik, což je její přednost. My jí dopředu ani kouzla neprozrazujeme, což respektuje, protože ví, že jakmile kouzelník prozradí podstatu tajemství, kouzlo ztrácí to nejcennější – pocity z okouzlení a tajemna. A hlavně, my si ji s klukama pokaždé, když nějaké kouzlo natrénujeme, posadíme do hlediště a ona tím, že je laik, má i po letech zdravý odstup, aby nám vše posoudila. Navíc občas objeví i nějakou maličkost, kterou lze kouzlo ještě vylepšit. Prostě pohlídá čistotu provedení, aby nebylo vidět cokoli, co by mělo zůstat utajené.“

Pavel Kožíšek s ženou Lucií a syny Matyášem a Jakubem; s mladším synem Jakubem ve středověké laboratoři.

Neradíte ze své praxe třeba kamarádům, čím okouzlit ženy?

„Já už to mám za sebou… (smích). Ale vybavuji si, že když jsem byl mladý, neboť jsem nebyl zrovna sportovně založený a ani teď nesportuju, protože se bojím o prsty, říkal jsem těm nabušeným klukům: ‚Vy máte svaly a já čáry!‘ Takže jsem samozřejmě balil holky na kouzla, na kartičky, což fungovalo.“

Jaké je vaše nejoblíbenější kouzlo?

„Mám rád skluzavku času. Pro vaši představu, to je taková obrovská čtyřmetrová roura, po které má kolegyně vyleze nahoru, sklouzne dolů a vyleze z ní jako malá holčička. To vám to vždycky v hledišti zahučí, lidé spontánně vykřiknou ‚wow‘ – z čehož mám samozřejmě radost.“

Splnil jste si svou profesí životní sen?

„Určitě, obrovský sen! Mám práci, kterou jsem si vysnil. Když jsem stál po absolvování filozofické fakulty před rozhodnutím, zda si vybrat ‚něco normálního‘, věděl jsem, že zůstanu u toho, čím jsem si už při studiích spolehlivě přivydělával – u kouzlení. Nebylo o čem dál přemýšlet.“

Mají o vás zájem i filmaři?

„Ano, dneska se mnou zrovna něco točili pro Českou televizi. Já samozřejmě, pokud se někde mihnu, ať v seriálových rolích nebo ve filmu, jsem vždy hercem jedné role. Pokaždé ztvárňuji kouzelníka. A to ať to byli Černí baroni, Četnické humoresky nebo různé seriály. Teď mám dokonce nabídku do jednoho nejmenovaného velice populárního seriálu, kde zavraždí kouzelníkovu – tedy mou – asistentku a bude se to vyšetřovat.“

Uvidíme vás i v muzikálech?

„Ne. Tam účinkuje syn. V muzikálu ‚Alenka v kraji zázraků‘ dostal překvapivě také roli malého kouzelníka.“

Jaké jsou vaše další plány?

„Protože má expozice v Muzeu fantastických iluzí velký úspěch, plánuju ji rozšířit na jednou tak velkou plochu. Už je to v běhu, takže se můžete začít těšit.“

Zbývá vám i volný čas na relax?

„Je ho sice málo, ale s manželkou si ho užíváme, třeba když vyrazíme ven s našimi dvěma jorkšírskými teriéry nebo pokud se vypravíme na pizzu a na pivo. Já třeba vůbec nechodím do hospody s kamarády, ale s manželkou občas jo.“

Pomáhá vám při řešení případných složitých situací nějaké životní motto?

„Mám hned dvě. Tím pracovním je:

Svět chce být klamán, tedy budiž klamán!

Životním krédem však je: Co tě nezabije, to tě posílí! Ale to jistě známe všichni.“

SOUTĚŽ Vyhrajte 3 volné rodinné vstupenky 3 rodiny/skupiny, každá pro až 5 osob) do Muzea fantastických iluzí v pražské Galerii Myšák!