Čas jen pro mě

Hrnkovými odrůdami květin si v interiéru můžeme vytvořit iluzi přírody. Mezi oblíbené stálice našich domácností patří azalky, bramboříky, africké fialky, begónie apod. 

Obecně platí, že všechny rostliny potřebují dostatečné množství světla, ale některé jsou choulostivé na přímé sluneční paprsky. Důležitá je zálivka, která by měla co možná nejvíce napodobovat původní podmínky. Množství informací, jak se o květiny starat, najdete v mnoha knihách nebo na internetu. 

A jaká je péče o ty nejběžnější květiny?

Azalka 

(Zdroj: Flickr)

Azalea indica pochází z Japonska a Číny. Má ráda chladnější, světlé stanoviště (12 až 15 °C). Země nikdy nesmí vyschnout, již po jediném zaschnutí shazuje listy! Zaléváme měkkou (ideálně dešťovou) vodou bez vápníku nebo mírně okyselenou. 1x za dva týdny hnojíme organickým hnojivem.

Africká fialka

(Zdroj: Wikimedia Commons)

Saintpaulia ionantha má svůj domov v tropické Africe. Daří se jí na světlém okně teplé místnosti, kam nedopadá přímé slunce. Zaléváme zespodu a jen tolik, aby zem byla mírně vlhká. Voda se nemá dostat na „srdíčka“, ani na listy. V příliš velkém květináči živoří.

Guzmania

(Zdroj: Flickr)

Přicestovala k nám z Brazílie, ale najdeme ji též například v západní Indii nebo na Floridě. Potrpí si na světlé místo, ale chráněné před přímým sluncem. V průběhu vegetačního období zaléváme odvápněnou vodou přímo do růžice a na zeminu — nesmí vyschnout!

Brambořík

(Zdroj: Flickr)

Brambořík (Cyclamen persicum) má svoje prapředky v Malé Asii. V chladné, světlé místnosti kvete velmi dlouho, teplo mu vadí. V době květu spodem hojně zaléváme, ale po hodině zbylou vodu vylijeme. Každý týden hnojíme slabším roztokem organického hnojiva. Nesnáší vápník.