Čas jen pro mě

Setí a sázení do půdy patří k dubnu. Tak se s předstihem připravte a naplánujte si zahradní práce.

Zelenina a bylinky

• Na záhony sejeme ředkvičky, mrkev, tuříny a salátovou řepu. Před přízemními mrazíky je ochrání přikrývka z netkané textilie.
• S vysetím tykve, hrachu, cibule a jarního česneku počkáme raději až na konec měsíce.
• Ke konci dubna záhon může přivítat předpěstované sazenice brambor. Předtím do řádků zaoráme vyzrálý kompost, hezky je zahřeje.
• Ven se přesunují i předpěstované sazenice salátu, brokolice, kedlubny a zelí. Po náročném stěhování jim přijde vhod zálivka s přídavkem probiotik. Užitečné bakterie jim zajistí lepší imunitu a rostliny s jejich pomocí rozvinou bohatý kořenový systém.
• Z voňavých bylinek nazrál čas pro otužilce, jako je pažitka, petržel, kopr a koriandr. Nejlépe se nám odvděčí za místo na slunci.
• Když bylinky nasázíme do volných řádků mezi zeleninu nebo na okraj záhonků, získáme pěknou ozdobu i statečného ochránce zeleniny.
• V kelímcích a sadbovačích si předpěstujeme sazeničky salátových okurek, cuket a melounu. Brzy dojde řada i na ně.
• Sklízíme rukolu a roketu.

Ovoce

• Do konce dubna bychom měli stihnout sázení ovocných stromů. Stromky v kontejnerech snesou i pozdější přesun, ale o to víc musíme myslet na zálivku.
• Duben je nejlepší měsíc k prořezávání slivoní, meruněk a broskvoní. Pokud jsme v březnu nestihli řez jabloní a hrušní, dáme si to za úkol v první polovině měsíce.
• Rány po řezu, hlavně ty větší než jeden centimetr, vždy ošetříme štěpařským voskem, jinak riskujeme infekci.
• Klejotok je hmota podobná pryskyřici, které vytéká z větví nebo kmene. Pro nás to vždycky znamená upozornění na nějaký problém – ať už je to poškození mrazem, následky nemoci, ale i přemokření půdy. Klejotokové rány je potřeba vyříznout i s poškozeným pletivem. Dezinfikujeme 2% roztokem modré skalice a ošetříme štěpařským voskem stejně jako po prořezávce.
• Abychom stromům posílili imunitu i kořeny, vždy je na jaře rozmazlíme přihnojením a zálivkou s užitečnými mikroorganismy.

Okrasná zahrada

• Duben je měsíc tulipánů, hyacintů a narcisů. Záhony i truhlíky září barvami a radostí. Pokud chcete barvu a krásu květů podpořit, dopřejte jim dostatečné množství fosforu a půdu kypící životem. Mikroorganismy totiž podněcují produkci fytohormonů, které květinám přidávají na kráse, a navíc vytrvale uvolňují z organické hmoty tolik potřebný fosfor, a rostlinám ho servírují rovnou pod kořínky.
• Pravidelně odstraňujeme suché květy cibulovin.
• Trvalkám seřízneme případné odumřelé listy, okopeme je, pohnojíme a zavlažíme. Sazeničky letniček si zatím lebedí spíš v truhlíkách za oknem nebo v pařeništi.
• Vyséváme na záhon semínka letniček a také okrasných dýní.
• Do poloviny dubna dokončíme základní řez růží. Královské květiny si od nás žádají také přihnojení a probiotickou zálivku. Díky užitečným bakteriím budou kvést déle a nasadí více květů. Růžím také prospívá a sluší mulč.
• Na skalce nahradíme uhynulé skalničky novými rostlinami. Ještě nemáte skalku, zato o ní přemýšlíte? Nerozhodujte se dlouho, právě teď je nejlepší čas pro založení.
• Na konci měsíce také sázíme nový zelený plot a solitérní okrasné dřeviny.

Trávník

• Brousíme si sekačky na první sečení. Trávník ještě nejspíš ještě nebude v úplně nejlepší kondici, ale do měsíce se zazelená.
• Stále máme čas na to, abychom doseli holá místa, pokud se na to minulý měsíc nedostalo, a opatrně trávník provzdušníme hráběmi, aby měl lepší přístup k tolik potřebným živinám.
• Pokud jsme to nestihli v březnu, dopřejeme trávníku hnojivo. Doprovodíme ho probiotickou zálivkou, ta pomůže výživu dostat ke kořínkům a užitečné bakterie se zároveň postarají o rozvětvený kořenový systém, který rostlinku pěkně uchytí v zemi. To se bude při jarním lijáku hodit.
• Skleníky a fóliovníky
• Vyséváme okurky, cukety, dýně, řepu a fazolky. Ke klíčení totiž potřebují docela vysoké teploty. Na záhonek je ale přestěhujeme až po květnových mrazících.
• Skleník zajištěný proti mrazu může přivítat předpěstované sazenice rajčat a paprik a naklíčené rané brambory.
• Aby nám to ve skleníku zavonělo, vyséváme také majoránku, mátu, šalvěj, kopr, levanduli, oregano, tymián, rozmarýn další voňavé bylinky. Na konci měsíce můžeme do skleníku přestěhovat sazenice paprik, melounů a lilků.
• Důležité je brát ohled na to, jestli pěstujeme v nížině nebo na horách a jaké zrovna vládne počasí. Noční mrazíky sazenicím nepřejí a je lepší nechat je prozatím v květináči a otužovat je ve skleníku jen přes den.

Pokojovky

• Pomaličku, polehoučku můžeme začít s letněním pokojovek. Řiďte se počasím, venku by mělo být 10 °C a více.
• Letnění pokojovkám vrátí zdravou zelenou barvu do listů. Jsou odolnější proti chorobám a škůdcům, díky přirozenému svitu se nevytahují ani nenaklání, déšť z nich přirozeně spláchne prach a nečistoty. Mnohé díky letnění vykvetou a všechny díky pobytu venku lépe snáší zimní sezonu doma za oknem.
• Poprvé je vezmeme ven jen na pár hodin, ať si na zvykají postupně. Pozor na přímé slunce, mohlo by je spálit. Ideálně by mělo být pod mrakem.
• Pro začátek je lepší postavit je do skleníku, pařeniště nebo na zasklený balkon. A zatím žádné přespávání venku, prosím. Na to přijde čas až později.

Kompost

• Kompost si dopřál zimní spánek a o zrání nemohla být přes zimu ani v chladném březnu řeč. Vyzrálý kompost se na jaře vyvažuje zlatem.
• K větší aktivitě kompostového bručouna pošťouchneme pomocí probiotik weiki pro kompost a urychlovače kompostu.
• A čím kompost v dubnu nakrmit? Zužitkujeme první posekanou trávu a větve po řezu dřevin. Stačí je prohnat štěpkovačem, drobné větvičky můžeme nastříhat i zahradnickými nůžkami.
• Balkon
• Balkonovky v dubnu putují do truhlíků.
• Vyzkoušejte měsíční jahody. Sluší jim to v závěsných truhlících, mají výraznou chuť lesních jahod a při dubnovém výsevu budete postupně sklízet úrodu až do konce léta. Mňam!
• Pomalu vracíme na balkon i jeho zazimované obyvatelky, první půjdou na řadu otužilci. Záleží na tom, jak nám přeje dubnové slunce, pokud je ostýchavé a počasí nám předvádí své vrtochy, postupujeme zvolna. Na rozdíl od rostlin na záhoně mají však balkonovky výhodu – vždycky je můžeme vzít zpátky domů.
• Na rozdíl od rostlin venku si však zase nemohou kořínky sáhnout pro živiny i do spodních vrstev půdy. Proto nezapomínáme na výživu a pravidelné přihnojování balkonovek.
• Nejlepší je hnojit vyzrálým kompostem nebo sypkým organickým hnojivem weiki, které uvolňují živiny postupně. Pořídit však balkonovkám můžete i granulované přírodní hnojivo, i to ocení.
• Jako dezert servírujte užitečné bakterie. Rostlinná probiotika pomohou nově získané živiny „nakrájet“ na sousta, která jsou pro rostlinu vstřebatelná.

Další zahradnické práce  

• Zahradní jezírko volá po zimě po generálním úklidu. Vyčistíme ho od nečistot a napadaných listů, vodní rostliny můžeme namnožit dělením trsů.
• Rozkvetlý záhon hned vedle jezírka? Pusťte se do toho. Vysadit můžeme kosatec, blatouch a pomněnku bahenní, vlhko mají rády i prvosenky.
• Zelená stěna z letniček dovede na zahradě vytvořit soukromí i fantastická zákoutí. Zelený paraván zajistí slunečnice, rychle a vysoko roste i kukuřice cukrová. Kolem pergoly se mohou ovíjet okrasné dýně, lichořeřišnice, fazol nebo hrachor.