Čas jen pro mě

„Když neexistuje závěť, není to jen o tom, že se neprojeví pravá vůle zemřelého. Často se i zapomene na peníze v bance, protože zůstavitel mohl mít více účtů, o kterých pozůstalí vůbec nevědí, a notář se při dědickém řízení dotazuje jen vybraných bank. Dnešní moderní doba ukazuje, že dalším velkým hřbitovem pozůstalosti je digitální dědictví – tedy zjednodušeně řečeno účty v online světě. Ty přitom mohou mít hodnotu milionů korun,“ říká advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.

Cookies není jen moučník

Co je to „digitální“ dědictví?

Digitální dědictví by mělo zahrnovat všechny on-line účty a samozřejmě i řešení hodnoty na nich uložené. I u často nenápadných běžných registrací například do e-shopů mohou být nashromážděny kredity v tisícových hodnotách.

Z pohledu právní ochrany majetku jsou ale nejzásadnější účty platebních technologií typu PayPal, sázkových kanceláří, kryptoměn, nebo pozice v multi-level marketingových společnostech. V případě influencerů mohou mít obrovskou hodnotu i samotné profily na sociálních sítích.

Víte, jak chránit data?

Ani notář nemusí všechno zjistit

Často jednotliví provozovatelé určují možnost dalšího využití profilů po zemřelých, ale obecně platí, že hodnota těchto účtů může být v celkovém součtu obrovská. A na velkou část z nich se ani nedá přijít, notář v dědickém řízení nemůže obepisovat tisíce provozovatelů.

Pokud tak kdokoliv chce předejít nejistotě ohledně osudu svého majetku, měl by do své závěti zahrnout i digitální dědictví. Jinak se o něm pozůstalí ani nemusí dovědět.

Zdroj informací: pravniochranamajetku.eu