Čas jen pro mě

Co rozhodlo, že jste se soustředila právě na módu?

„Víte, já ráda naslouchám svému okolí. A protože si právě slečny a ženy kolem mě často posteskly, že nevědí, kde nakupovat slušivé a pěkné oblečení, jelikož na ně nemají ty správné velikosti, chtěla jsem je ujistit, že jsou krásné takové, jaké jsou. Proto jsem vytvořila obchody www.bellazu.cz a www.zuristore.cz, kde na cedulce s uvedenou velikostí nezáleží. Vždyť proč by o sobě měly pochybovat a trápit se, že nevypadají jako podle nějakých předepsaných měřítek.“

Už názvy vašich značek Bellazu a posléze Zuristore jsou nevšední. Jak jste je vybírala?

„Bellazu vzniklo spojením slov ‚bella‘, což je italsky ‚krásný‘ a ‚zu‘ jako Zuzana☺. No a Zuristore vychází ze spojení ‚ZU‘ a ‚RI‘, tedy ZUzana RIzek.“

Nebylo to riskantní, nebála jste se, že se to „nechytí“?

„Podnikání je vždycky risk. Ale věřím, že píle, trpělivost a férovost přináší ovoce.“

Má tohle podnikání tzv. z obýváku i stinné stránky? 

„No jéje... Nejdříve bych ale chtěla upřesnit, že máme kanceláře v Ostravě, odkud se celý provoz Bellazu i Zuristoru řídí. O mně se ale ví, že celý projekt aktivně řeším z Křivoklátských lesů. Netajím se ani tím, že občas přemýšlím i o přestěhování celé firmy do Čech. Na to ale ještě není ten správný čas. 

A jestli je tohle podnikání náročné? To tedy ano. Hlavně je důležité zkoordinovat tým lidí skrz celou Českou republiku tak, aby to fungovalo. Musím říct, že se mi to zatím (klep, klep) daří. Je to asi díky zkušenostem z předcházejících zaměstnání, mému neskutečnému zapálení pro věc, a protože mám kolem sebe ty správné lidi. 

Vždycky mě ale pobaví, když slyším názory jako: ‚Však co je na tom těžkého mít e-shop. Taky si ho založím.‘ V tu chvíli si v hlavě promítnu milion činností, které s tím souvisejí. Mnozí si totiž myslí, že to je jen o tom, zabalit balíček a zajít s ním na poštu.“ 

Co vám tahle práce vzala a co naopak, jak se říká, dala? 

„Bohužel, během podnikání jsem ztratila některé lidí, kteří pro mne byli velmi blízcí. Ale to se běžně stává. Zase na druhou stranu jsem získala nový pohled na věc. Navíc jsem poznala spoustu zajímavých lidí, opravdu nadaných v módním průmyslu. Zakládáme si na tom, že jsme čeští výrobci a modely šijí naše švadleny. Také spolupracujeme s mladými českými návrháři, což je prima. Takže klobouk dolů a palce nahoru, smekám před lidmi, se kterými spolupracuji.“   

Řeknete si někdy: „To už je to ono“? 

„To si asi nikdy neřeknu. Jsem člověk aktivní, milující nové výzvy a projekty. Vždy tu budou možnosti, jak to či ono vylepšit, zdokonalit, posunout dál. Všechno, co se mi děje, ač pozitivního nebo negativního, přijímám jako zkušenosti, za které jsem ráda. Zároveň ale také přiznávám, že jsem během své dráhy udělala i několik kariérních chyb. Uvědomila jsem si je, poučila se a zase jsem šla dál s tím, že to udělám jinak a lépe. Navíc jsem se naučila, že se lze poučit i z případné negativní zpětné vazby. Vždy mě to posune kupředu!“

Váhala jste někdy mezi kariérou a rodinou?

„Určitě. Jednou jsem dokonce vyhrála i výběrové řízení na pozici marketingové ředitelky pro jeden z největších sportovních obchodů. Ale nakonec jsem nabídku nepřijala! Uvědomila jsem si, že je tu rodina a dnes už i má pětiměsíční dcerka Valentýnka.“ 

Vy sama jste si na sebe někdy něco ušila?

„Na oblečení pro sebe si netroufnu, možná příští rok. Naše švadlena Eliška je totiž daleko šikovnější než já. Já ovšem teď, když jsem na mateřské, šiju pro svou dceru. Zatím jen hnízdečko, polštářky a jiné hračky… Všechno jen tak pro radost. Je to náramný relax.“

Musela jste momentálně, když máte malou dcerku, v práci trochu ubrat, z něčeho slevit, abyste vše stíhala?

„Ano, ano, firma by potřebovala spoustu mého času, ale Valentýnka ho potřebuje nejvíc. Takže pracuji ráno, když spí, a poté večer, jakmile usne.“ 

Když máte všeho nad hlavu, co vám pomáhá nabrat novou energii?

„Miluji vycházky po horách a cestování. S manželem jsme předtím, než se nám narodila malá, hodně cestovali. Teď je to trochu komplikovanější, ale pomalu se k tomu zase vracíme. A před otěhotněním jsem se také potápěla, oba jsme se potápěli. Miluji ten klid pod vodou. Máme však také ještě dva psy, takže rádi zabalíme celou naši smečku a popojedem.“ 

Máte radu pro naše čtenářky, které mnohdy přiberou na váze a pak jsou zoufalé, nevědí, co si obléct? Řeší to barvy, vzory…?

„Chtěla bych nejprve zdůraznit, že na velikosti uvedené na cedulce oblečení opravdu nezáleží. Nenutím žádné zákaznici pestrobarevné odstíny a vzory, když se v tom necítí dobře. Na druhou stranu se snažím nabízet oblečení v nejrůznějších barevných odstínech a vzorech, samozřejmě i v těch našich oblíbených tmavých.

Také si nemyslím, že by se ženy měly výhradně zahalovat. Svetry a dlouhé sukně? Proč ne. Vždyť i velké svetry a právě dlouhé sukně jsou fajn. Spíše ale záleží na tom, jak je nosíte, aby to vypadalo vkusně a pěkně. Každopádně bych ženám ráda ukázala, že i s kily navíc lze vypadat krásně a že se mohou jednoduše cítit sebevědomě a fajn. A o to se ve svých e-shopech snažím.“