Rozvolnění kloubů a vazů se týká 30 procent světové populace. Její příznaky se mění s věkem, na základě životního stylu nebo vlivem hormonů například v těhotenství, kdy se ženské tělo připravuje na porod.
S mírnými až velmi těžkými symptomy, které způsobují invaliditu, se potýká 10 procent pacientů. Důvod vzniku hypermobility není zcela jasný. Předpokládá se však geneticky daná dispozice. Mohou to být specifické dědičné poruchy pojivové tkáně, tvar kloubů, volnější vazy nebo špatný svalový tonus.
Pokud tedy rodič trpí hypermobilitou, dá se onemocnění zjistit už u malého kojence. Vliv má také hormonální dispozice, kdy zasaženy jsou víc ženy a děti než muži. A dále nevhodná sportovní zátěž, která způsobuje získanou vazivovou nedostatečnost kloubů a nitrosvalového podpůrného aparátu, například intenzivní dlouhodobé protahování u gymnastů.
Častými pacienty bývají také vyznavači jógy, tanečníci nebo hudebníci. Většina lidí o své hypermobilitě ani neví, nemá žádné výrazné příznaky (tzv. asymptomatická hypermobilita) nebo si varovné signály s onemocněním nespojuje.
„Příznaky se u různých lidí velmi liší a také se mění v průběhu času. Je běžné, že tělo, které celý život vše zvládalo, se náhle přepne do stavu, že ‚už nemůže‘. U hypermobilních jedinců bývá spouštěčem například úraz, nemoc (i covid-19), přemíra stresu nebo změn v úrovni aktivit doma či v zaměstnání. Pak se objeví potíže jako akutní a chronické bolesti pohybového aparátu, únava, nestabilita kloubů, častá vykloubení, podvrknutí, menší i větší zranění ve stejných oblastech pojivové tkáně, problémy se zažíváním, s močovým měchýřem, křehká kůže a snadná tvorba modřin,“ vyjmenovala Iva Bílková.
Zdroje informací: Fyzioklinika a Hypermobility Syndromes Association
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Na otázky čtenářů odpovídá MUDr. Juraj Ružek, primář novorozeneckého oddělení Nemocnice Slaný.
Na letní dovolenou plánuje vyrazit přes 70 procent Čechů, zhruba polovina z nich zamíří do…
Na otázky čtenářů odpovídá Mgr. Ondřej Pleskot, lékárník z Lékárna.cz.
Gely na štípance, krémy proti bolesti, hojivé masti nebo přírodní oleje – to vše patří v létě k…
Na otázky čtenářů odpovídá MUDr. Jan Dvořák, Centra očkování a cestovní medicíny Avenier
„Nečti ve tmě, zkazíš si oči!“ Anebo „Brýle raději nenos, tím se ti zhorší zrak“. Jsou vám podobné…
Vysoké teploty vytvářejí ideální prostředí pro rychlé množení mikroorganismů v potravinách a roste…
Farmaceut je často první, na koho se lidé obracejí, když je něco bolí, když si nejsou jistí…