Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Vadí očím přechody ze zimy do tepla a naopak?
archiv redakce
Životní styl / Poradny

Vadí očím přechody ze zimy do tepla a naopak?

datum: 6. 3. 2020 10:00 autor: -an-
Na otázky čtenářů odpovídá MUDr. Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Vadí očím přechody ze zimy do tepla a naopak? (6. 3. 2020)

Na velké teplotní rozdíly není lidské tělo stavěné. Časté přechody z tepla do zimy a naopak oslabují imunitu, škodí pokožce, mají vliv na kvalitu spánku nebo také na zrak. Přechody z tepla do zimy mají vliv na celý organismus. Co se týče očí, úplně nejčastěji se vyskytuje reflexní slzení, pálení a zarudnutí očí, někdy i pocity chvilkového zamlžení vidění. Při těchto přechodech trpí ale i pokožka kolem očí, která je velmi tenká a nemá žádnou tukovou vrstvu. Pokud se člověk častému střídání teplot, například kvůli práci, nevyhne, je dobré používat pravidelně umělé slzy, protože slzný film při častých změnách teplot skutečně velmi trpí.

Přechodům z tepla do zimy několikrát denně se ale většina lidí nevyhne. Při pobytu venku je proto třeba myslet na správnou ochranu zraku. Studený vzduch způsobuje nepříjemné slzení očí, pálení a zarudnutí. Vítr navíc může do očí nafoukat prach a nečistoty, což může vést k podráždění oka, zánětům spojivky a rohovky. Také může dojít k podráždění tenké pokožky kolem očí. Na okolí očí je vhodná aplikace mastnějších krémů, které zabrání vysušování pokožky. Obvyklým jevem při přechodu z tepla do zimy jsou zamlžené brýle. Je to nejen nepříjemné, ale v některých situacích i nebezpečné, například při řízení. Přestože existují různé povrchové úpravy brýlí proti zamlžení, stále je nejpraktičtějším řešením zbavení se oční vady laserovou operací natrvalo.

Zraku neprospívají ani přetopené místnosti. V tomto případě dochází k rychlejšímu odpařování slz a objevit se mohou příznaky suchého oka, například zarudnutí, pálení, řezání, pocit cizího tělíska v oku či zamlžené vidění. Proto by to lidé s vyhříváním místností neměli přehánět. Pro celkovou pohodu organismu, včetně očí, je nejvhodnější teplota v rozmezí 18 až 22 stupňů Celsia.

 Pokud máte dotaz na očního lékaře, pište prosím na redakce@casjenprome.cz

Je možné po operaci očí cestovat letadlem? A je lepší na cestu nahradit kontaktní čočky brýlemi? (22. 1. 2020)

U většiny zákroků je ale strach zbytečný a operace rozhodně není důvodem let rušit nebo odkládat. Nejběžnějšími očními operacemi jsou operace šedého zákalu, odstranění dioptrií laserem nebo odstranění dioptrií výměnou čočky. Po těchto zákrocích se létá zcela běžně. Neexistuje důvod, proč by tomu tak nemělo být. Létání po operaci zrak nijak neohrožuje, je dobré zvážit, zda v krátké době po operaci očí letět na dovolenou například k moři, kde zrak ohrožuje řada dalších faktorů, jako jsou slunce, slaná mořská voda nebo písek.

Pokud pacient podstoupil komplikovanější zákrok, jako je operace sítnice nebo transplantace rohovky, doporučuji se o cestování letadlem poradit s lékařem. Existují dva případy, kdy může změna tlaku v kabině způsobit komplikace. V obou případech hraje roli nepatrné množství plynu nebo vzduchu, který se po zákroku ponechává v oku. Plyn je expanzní a při změně tlaku v kabině letadla by mohl být uvnitř oka problematický. Pokud je člověk po operaci po odchlípení sítnice, při které se oko plní plynem, let by měl odložit. U operační metody, kdy se používá silikonový olej, problém s létáním není. Druhou operací, po které je třeba zvolit jiný dopravní prostředek než letadlo, je transplantace rohovky metodou DMEK.

Řada lidí s dioptrickou vadou nahrazuje při cestě letadlem kontaktní čočky brýlemi. To ale není nutné, kontaktní čočky je možné v letadle bez problémů mít. Dokonce ani při dlouhých letech by neměly zraku nijak uškodit. Při delším letu ale může nastat horší snášenlivost kontaktních čoček v důsledku vysychání oka. To se projevuje pocitem cizího tělíska, škrábáním nebo tlačením čoček. Pro pohodlí během letu je dobré si s sebou na palubu vzít oční kapky neboli umělé slzy. Suchý vzduch v letadle totiž čočky vysouší a dochází k jejich smršťování. Obzvláště při delších letech kvůli tomu mohou být čočky v oku nepříjemné. Vhodné je také po příjezdu do cílové destinace zvážit aplikaci nového páru.

Vzduch v letadle vysušuje oči a pleť, a kdo trpí takzvaným syndromem suchého oka, měl by stejně jako nositelé kontaktních čoček pamatovat na umělé slzy. Nepříjemný pocit v oku tak vyřeší ještě během letu. Syndrom suchého oka způsobuje během letu jen nepříjemný pocit, cestování letadlem s tímto onemocněním nebývá pro zrak nebezpečné.

Jak léčit syndrom suchého oka? (7. 11. 2019)

Syndrom suchého oka je v současnosti jedno z nejčastějších onemocnění, se kterým se pacienti obracejí na oční lékaře. Jeho výskyt navíc výrazně stoupá. Problémy se zrakem se začínají objevovat po 40. roce věku. Syndrom suchého oka, který se stal civilizační nemocí současnosti, se ale čím dál častěji začíná objevovat u mladších pacientů. Na vznik suchého oka má vliv zejména pobyt v klimatizovaných prostorách a práce s počítačem, mobilním telefonem nebo tabletem, kdy oči rychleji osychají a pacienti si pak stěžují na řezání a pálení očí, chvilkami se vidění může rozmazávat a oči bývají zarudlé nebo můžou až bolet.

Příčin, které tělu zabraňují produkovat dostatečné množství kvalitních slz, je více. Kromě zmíněné klimatizace a práce s počítačem se na vzniku problémů se slzným filmem podílí toxické látky v ovzduší a průmyslově zpracovaných potravinách. Negativně se mohou projevit také dlouhé řízení auta, kouření i užívání některých léků. Potíže s nedostatkem kvalitních slz trápí častěji i mladší pacienty s očními vadami, kteří používají měkké kontaktní čočky. Ty kryjí povrch oka a způsobují horší propustnost kyslíku, což narušuje stabilitu slzného filmu. Někteří nositelé kontaktních čoček si tak musejí pravidelně aplikovat umělé slzy.

Kapky – takzvané umělé slzy, nahradí nedostatek slz a jsou většinou první volbou při řešení problému. Sice zlepšují potíže způsobené suchým okem, neřeší ale jeho příčiny. Přirozenou a velmi účinnou léčbou suchého oka jsou kapky vyrobené z krve pacienta. Odebraná krev se odstředí a upraví tak, že vzniknou čiré kapky obsahující řadu přirozených léčebných látek, které regenerují povrch oka. Ty jsou navíc bez konzervačních látek a nevyvolávají vedlejší účinky.

Léčba syndromu suchého oka je možná i speciálním přístrojem. „Přístroj na spodní víčko pacienta aplikuje pět světelných záblesků. Ty bezbolestně stimulují nervy v oblasti slzných žláz v očním víčku a tím aktivují jejich činnost. Oko tak na rozdíl od jiných metod, jako jsou například umělé slzy v kapkách, svlažuje vlastní slzný film. Činnost žláz se aktivuje již několik hodin po zákroku, který trvá jen několik málo minut,“ popsal světově uznávaný oční chirurg.

Pacientům s podrážděnýma očima z důvodu nedostatku slz nebo jejich snížené kvality také doporučujeme užívání vhodných doplňků stravy, které fungují i jako prevence, pomoci může i akupunktura z rukou specialisty zaměřeného na léčbu suchého oka akupunkturou.


Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Tip šéfredaktorky

Martina Reimerová: „Pomáhám ženám řešit jejich trápení a nejistoty.“

25. 3. 2020 0:05 autor Eva Zelinková