Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Jakého dalšího mazlíčka pořídit k psovi?
pxhere.com
Volný čas / Mazlíčci

Jakého dalšího mazlíčka pořídit k psovi?

datum: 23. 1. 2019 11:30 autor: Jitka Vlasáková
Přemýšlíte o tom, že svému zvířátku pořídíte kamaráda, aby mu nebylo smutno? Pak si nachystejte notnou dávku trpělivosti, času a lásky a hlavně – vybírejte tak, aby se nekousli…

Nejčastější kombinací domácího zvířectva (rozuměj v domech a panelácích) bývá kočka – pes. Tito odvěcí soupeři se díky vaší diplomacii mohou stát, když už ne kamarády, tedy alespoň navzájem se tolerujícími spolubydlícími.

Přizpůsobivé mládí

Znáte to, co se v mládí naučíš… A tak i pro zvířata platí, že seznámíte-li malé kotě se štěnětem, nejspíš si padnou do oka a stanou se z nich nerozluční přátelé, kteří se budou kočkovat, honit a dělat skopičiny, někdy dokonce dokážou sdílet jedno lože i misku a neublíží si, ani když vyrostou a nepoměr sil bude zřetelnější. Ideálním věkem pro seznámení této „mládeže“ je do dvanácti týdnů věku štěněte a do sedmi týdnů věku kočky.

Na seznamování raději dohlédněte

Potřebujete-li přimět k mírovému soužití jedno dospělé zvíře a mládě, je dobré být několik prvních hodin s nimi doma, abyste na proces seznamování a ujasňování si pozic dohlédli, případnému nepřátelskému postoji zabránili a dali oběma stranám najevo, že si přejete klid. Zabraňte tomu, aby pes kočku pronásledoval, ovšem pokud ji zvědavě, ale opatrně očichává, chvalte ho a hlaďte. V některých rodinách je naopak pánem situace kočka, která zvědavě se vrtící štěně hned na začátku výchovně „propleskne“, čímž dá jasně najevo, že se psí mládě musí přizpůsobit jí daným pravidlům. Jindy se stává, že starší kočka „adoptuje“ zvídavé štěně, nebo naopak dospělý pes se stane ochráncem hravého koťátka. Jako by se u oněch „dospěláků“ probudil rodičovský pud, který jim vedlí zít menšího a slabšího jedince pod svá křídla. Nicméně pravidlem to není. Záleží i na povaze a životních zkušenostech obou zvířecích miláčků.

Dospěláci se sbližují těžce

Nejnáročnější variantou bývá snaha sblížit dva dospěláky. Jsou to hotové osobnosti a jen těžko se přizpůsobují nové situaci a kolegovi, kterého pochopitelně považují za otravného vetřelce. Ohrožuje totiž jejich výsadní postavení v rodině, kde ho dosud všichni považovali za střed vesmíru, hýčkali ho a uznávali coby autoritu. Tato pravidla platí jak pro psy, tak pro kočky.

Jak ze šlamastyky ven

Odpověď je jednoduchá. Striktním dodržováním hierarchie. Ať už chcete, aby se sžili dva dospělí, nebo dva věkově rozdílní jedinci, je nutné, aby se služebně starší zvíře necítilo ohroženo, nebo dokonce odstrčeno ve svém postavení, a tudíž nežárlilo na nově příchozího a nešikanovalo ho. A tak se hned po příchodu domů přivítejte nejdříve s tím zvířátkem, které u vás zakotvilo jako první. To by také mělo dostávat jako první svou misku dobrot (v jiné místnosti nebo na opačném konci než konkurence) a větší příděl vaší přízně obecně. Pokud má svůj oblíbený pelíšek, měl by mít nový vetřelec jasno v tom, že v těchto místech opravdu nemá co pohledávat a že jeho životní prostor je někde úplně jinde.

Tvrdí se, že nejpřátelštější povahou mezi psi se vyznačují labradoři, velššpringršpanělové a baseti. Ale mnohem víc záleží na vaší výchově a pochopení pro obě strany. Zkrátka asi jako když vychováváte dvě na sebe trošičku žárlící děti.

Pozor na:

  • Kočku a rybičky: ani sebeinteligentnější kočka si nenechá vysvětlit, že ta rychlá a skvěle vonící zvířátka nejsou jen důležitou a zdravou součástí její stravy.
  • Kočku a myšky: prastarý lovecký pud je zkrátka prastarý lovecký pud. Už staří Egypťané věděli, proč si koček vážit. I díky tomu byly jejich sýpky stále plné.
  • Kočku a ptáčky: platí totéž, co u dvou předchozích variant. V o něco výhodnější pozici jsou větší druhy ptáků, ale není dobré se na to spoléhat.
  • Psy a myšky (morčata, křečky, králíčky a jiné malé hlodavce): zvláště lovecká plemena se nemohou pomoci, byť hlad nemají a ublížit nechtějí. Mají prostě příliš mnoho síly v packách i zubech.
  • Psy a ptáčky: rychlé pohyby vybudí lovecké pudy.
  • Psy a želvy: pejsek může jen „přátelsky“ ožižlávat želvičce krunýř, až přijde o krunýř (i o život).

Další články z rubriky

Psi a zima

Psi a zima

Autor: -vls-, Datum: 15. 1. 2022 11:00

Poslední dny jsou ve znamení velmi chladného počasí. Zima bývá často náročná nejen pro lidi, ale i…

Když se zvířátka doma nudí

Když se zvířátka doma nudí

Autor: -vls-, Datum: 9. 1. 2022 11:00

Nuda i samota domácí mazlíčky stresuje! Vyje vám nebo vašim sousedům přes den v bytě pes? Pak…

Jak se starat o psího seniora?

Jak se starat o psího seniora?

Autor: redakce ve spolupráci s Jiřím Švihálkem, odborníkem na psí výživu, Yoggies.cz, Datum: 5. 1. 2022 15:00

Psí stárnutí je smutné, ale i starší pejsek může být vitální a zdravý do vysokého věku. Samozřejmě…

Domácí mazlíčci jako radost i prokletí

Domácí mazlíčci jako radost i prokletí

Autor: -vls-, Datum: 27. 12. 2021 15:00

Život bez domácích mazlíčků si mnozí z nás nedovedou představit. Není se čemu divit, vždyť už…

6 rad, jak se starat o psa v zimě

6 rad, jak se starat o psa v zimě

Autor: -vls-, Datum: 22. 11. 2021 10:00

Opět nastává zimní období a s ním přichází i chladnějšího počasí, na které si musí zvykat nejen…

Pes potřebuje ven, i když prší!

Pes potřebuje ven, i když prší!

Autor: redakce ve spolupráci se Zuzanou Sequensovou, Spokojený pes, Datum: 20. 11. 2021 11:00

Dny se zkracují a počasí je ze dne na den pochmurnější. Kdo by neměl náladu zůstat v teple domova,…

Když psa „chytí“ záda

Když psa „chytí“ záda

Autor: redakce ve spolupráci Zuzanou Sequensovou, Spokojený pes, Datum: 12. 11. 2021 15:00

I psa mohou trápit klouby, nebo ho „chytit“ záda. Na rozdíl od člověka si váš parťák ale na bolest…

Pozor na zákeřný „kočičí AIDS“ i leukémii

Pozor na zákeřný „kočičí AIDS“ i leukémii

Autor: -vls-, Datum: 4. 11. 2021 15:00

Stejně jako lidi, tak i kočky mohou ohrožovat závažné virové nemoci, kterým se přezdívá kočičí AIDS…

Tip šéfredaktorky

Příběh Lídy (79): Vnučka mi prodala střechu nad hlavou

27. 11. 2021 0:05 autor podle příběhu Lídy C. napsala Alžběta Morávková