Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Vraždící „celebrita“
Pixabay
Volný čas / Krimi čtení

Vraždící „celebrita“

datum: 14. 12. 2018 0:14 autor: Matěj Vavřina
Sériové vrahy, kteří působí, jako by si právě odskočili z tajemného thrilleru Thomase Harrise, nemají jen v USA. Jeden takový se narodil v Rakousku a svým šarmem si omotal skoro celou veřejnost kolem prstu.

Johann Unterweger se narodil v roce 1950 prostitutce ve Štýrském Hradci. Otce nikdy nepoznal, jediné, co mu o něm matka prozradila, byla skutečnost, že byl americkým vojákem. Snad proto si budoucí vrah odjakživa říkal Jack.

Nenávist k matce

Celé dětství prožil mezi spodinou a svou matku, která k němu nikdy neprojevila ani špetku lásky, k smrti nenáviděl. Možná se nejdřív radoval, když se dozvěděl, že ho dál bude vychovávat jeho vlastní dědeček, ale to ještě netušil, že nezažije nic jiného než opilecké bití. Ukřivděného a klackovitého Jacka za mnohá překročení zákona zavřeli do polepšovny, kde nakonec strávil podstatnou část dospívání. Za napadení prostitutky byl poprvé souzen v šestnácti letech. Ve čtyřiadvaceti už měl na kontě půldruhou desítku kriminálních činů včetně loupeží, krádeží a kuplířství. Převažovaly však zločiny sexuálního charakteru. Jednu dívku mladík zavezl do lesa, kde ji znásilnil železnou tyčí, přičemž sám masturboval.

Jako čtyřiadvacetiletý spáchal první vraždu. S osmnáctiletou Margaret si vyjel na prosincový výlet do lesa, kde se nakonec nahá žena musela plazit ve sněhu a Unterweger ji přitom mlátil pěstmi a tyčí. Když byl ukojen, uškrtil dívku její podprsenkou. „Představil jsem si svou vlastní matku a zabil jsem ji,“ uvedl později u soudu, kde se přiznal.

Vězeňská celebrita

Doživotní trest, který mu soudce přiřkl, se Jack rozhodl nepromarnit. A teprve ve vězení se naplno projevila jeho nadprůměrná inteligence. Denně se vzdělával, četl knihu za knihou a postupem času pocítil potřebu sám tvořit. Napsal několik básní, románů i divadelních her. Úspěch u veřejnosti mu ale nakonec přinesla až jeho autobiografická kniha Očistec aneb Cesta do kriminálu.

Protože lidé milují příběhy o napravených hříšnících, zvedla se s doživotně odsouzeným spisovatelem obrovská vlna solidarity. Podpora veřejnosti, které se Unterwegerovi dostávalo, překročila všechny dříve známé hranice. Za podmínečné propuštění se nakonec přimlouvala skoro celá rakouská literární elita včetně Ernsta Jandla, Elfriede Jelinek (před několika lety oceněna Nobelovou cenou) i krále německé prózy Güntera Grasse (taktéž nositele Nobelovy ceny). Nebývalý tlak na justici nakonec způsobil, že charismatický a talentovaný Jack byl v roce 1990 skutečně propuštěn. A tehdy začala skutečná jatka.

Pražské intermezzo

Na svobodě byl Unterweger v dubnu 1990, a už v říjnu zemřely další dvě ženy. Brunhilda Masserová ze Štýrského Hradce se našla až po třech měsících daleko za městem a ve značném stupni rozkladu. Vrah oběť uškrtil a zaházel větvemi v korytě potoka. Zcela stejně naložil i s Blankou Bočkovou, kterou ovšem nezavraždil v Rakousku. Zabít svou další oběť se Unterweger rozhodl v hlavním městě Československa Praze.

Necítil potřebu předstírat, že si přijel prohlížet historické krásy města. Dorazil v doprovodu dvou rakouských dívek a ubytoval se společně s nimi u matky jejich kamarádky. Té pak ve vší skromnosti sdělil, že se živí jako novinář a přijel do Prahy napsat reportáž o prostituci a na ni navázaném zločinu. Žena Unterwegera zavezla na hlavní nádraží, kde všudypřítomným prostitutům, narkomanům a zlodějíčkům platil stokorunu za jejich příběhy.

Žena se brzy začala cítit unaveně, tak jí Unterweger zastavil taxík a poslal ji domů. Sám se však vydal prozkoumat Václavské náměstí a okolí. Tou dobou se po značném množství alkoholu se svým ženatým milencem vypotácela z baru Blanka Bočková. Protože ale byla podnapilá a se svým amantem se nepohodla, utekla mu do ulice V jámě. Od té chvíle není žádný její další pohyb znám – dokud nebyla její uškrcená mrtvola nalezena v Břežanském potoce zaházená větvemi. Dá se předpokládat, že si ji Unterweger pro její promiskuitní chování spletl s prostitutkou. Jisté je, že si před smrtí dala minimálně ještě jeden drink.

Odborník za zločin

Unterwegerova hvězda v Rakousku strmě stoupala. Byl hostem mnoha talkshow, vyjadřoval se ke všemožným kriminálním kauzám (včetně přibývajících zavražděných prostitutek) a přispíval do novin i časopisů. V prosinci pak byla zavražděna prostitutka Heidi z města Bregenz, která byla naposled spatřena v podzemních garážích s příjemně působícím šedovlasým mužem – je až s podivem, že tehdejší celebritu Unterwegera nikdo přesně neidentifikoval. Konkubína Elfriede ze Štýrského Hradce, kterou zavraždil v březnu následujícího roku, byla nalezena až o půl roku později. Její rodiče však nebyli ušetřeni děsivých telefonátů od neznámého muže, který jim opakovaně sděloval, že jejich dceru má.

Třiadvacetiletá Silvie, prostitutka z Vídně, byla taktéž nalezena až po delším čase daleko za městem. Přesto bylo možné dle pitvy určit, že ji vrah, dokud ještě žila, brutálně mučil. Řada zavražděných se pak dál a dál rozrůstala, přesto si nikdo nedovolil na Unterwegera ukázat prstem. Jedinou výjimkou byl starý kriminalista, který Jackovu první vraždu vyšetřoval a byl navíc přesvědčen, že první určitě nebyla. Začalo prověřování pohybu Unterwegerovy platební karty, hotelů, kde se ubytoval, i svědeckých výpovědí.

Floridská tečka

V té době se „odborník na zločin“ na několik měsíců přesunul do slunné Kalifornie, kde měl sepsat několik článků. Namísto pomoci boji s kriminalitou ale naopak přidal americkým vyšetřovatelům práci – během krátkého pobytu stihl zavraždit hned tři ženy z ulice. Všechny byly znásilněny za pomoci klacků nebo větví. Když se pak Unterweger hned po návratu do Rakouska dozvěděl, že figuruje mezi podezřelými z vražd, rychle se sbalil a utekl zpět do USA, kde byl brzy zadržen na Floridě a vyhoštěn do své domovské země.

Trest vykonal sám

Soud s nejslavnějším rakouským sériovým vrahem byl jedna velká show, kvůli které bylo dokonce nutné přestavět soudní síň tak, aby se do ní vešlo víc lidí. Unterweger trval na své nevině a stejně jako poprvé se snažil s veřejností manipulovat. Odsouzení nebylo vůbec jisté, protože proti němu stály veskrze nepřímé důkazy. Vaz mu nakonec zlomila až Blanka Bočková, jejíž tři vlasy byly nalezeny v Jackově bílém BMW a s pomocí pražské policie i identifikovány.

Přestože Unterweger ve své řeči znovu deklaroval svou nevinu a ještě projevil strach nad tím, že „skutečný“ vrah stále běhá kdesi po rakouských silnicích, byl nakonec odsouzen k doživotnímu trestu. Svou vinu potvrdil hned následujícího rána, kdy byl ve své cele nalezen oběšený. Kolem krku měl stejně zavázaný uzel jako jeho oběti.

 


Další články z rubriky

Michael Popkov: Dvojí život angarského maniaka

Michael Popkov: Dvojí život angarského maniaka

Autor: Hana Lorencová, Datum: 12. 4. 2019 0:02
„Rotkopf“ Franz Sandtner: Největší masový vrah první republiky

„Rotkopf“ Franz Sandtner: Největší masový vrah první republiky

Autor: Hana Lorencová, Datum: 5. 4. 2019 0:03
Oldřich Filipín: Zahradník, který vraždil kvůli čtyřem korunám

Oldřich Filipín: Zahradník, který vraždil kvůli čtyřem korunám

Autor: Hana Lorencová, Datum: 29. 3. 2019 0:05
Tip šéfredaktorky

3 tipy: BIO od hlavy k patě!

16. 4. 2019 14:46 autor -mav-