Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Renaty (39): Mám tři táty
Cynthia Magana, Unsplash
Příběhy ze života

Příběh Renaty (39): Mám tři táty

datum: 23. 1. 2021 0:05 autor: podle příběhu Renaty L. napsala Alžběta Morávková
„Vím, že naše rodina je trochu netradiční, ale vyrůstala jsem obklopena láskou, kterou řada mých spolužáků v tzv. normálních rodinách neměla,“ píše naše čtenářka Renata.

O mé mámě odjakživa všichni říkali, že je trochu „zvláštní“ a významně si přitom ťukali na čelo. Jak taky měli v 60. letech sousedi na malém městě reagovat na „hipísačku“, která se podle nich prapodivně oblékala a jezdila trampovat s klukama? „Kdoví, co se tam děje…“ říkali prý s pozdviženým obočím.

Velká zrada

Irena, moje máma, byla z dnešního pohledu úplně normální holka. Vždycky měla ráda přírodu a milovala víkendy pod stanem. Často trávila volný čas se dvěma kamarády – spolužákem Standou a o rok starším Edou. Právě ti byli trnem v oku pomlouvačným ženským z ulice. Kdyby ale bylo všechno tak jednoduché, jak to na první pohled vypadalo…

Uvolněná atmosféra šedesátých let umožnila Standovi a Edovi „coming out“, tedy přiznání sobě i nejbližším, že jsou gayové. Ve městě to kluci raději tajili. Když pak postupně odešli do Prahy, máma za prací a oni studovat, žili dlouhou dobu všichni v jednom bytě.

Pak se Irena seznámila s kolegou Arnoštem z podniku zahraničního obchodu, kde pracovala. Atraktivní mladý muž s našlápnutou kariérou Ireně skoro deset let sliboval, že si ji vezme. Jenže nejdřív přece musí mít byt, pořídit si auto, trochu si užít života… Na Ireniny jednatřicáté narozeniny jí oznámil, že ho „pézetka“ posílá jako delegáta do Paříže a že se bude ženit. Tedy ne s ní, ale s dcerou jednoho vlivného muže z ministerstva zahraničního obchodu.

Pomohli kamarádi

Zůstat koncem 70. let po třicítce „na ocet“ a bez dětí, to bylo dost nezvyklé. Máma se přišla vybrečet ke svým nejlepším přátelům Standovi a Edovi. A tam mezi jejími vzlyky: „Jsem stará, nikdo mě nechce,“ a „Aspoň kdybych měla dítě,“ uzrál pro tu dobu neobvyklý plán.

„Irčo, napadlo nás,“ začal opatrně Standa. „Napadlo nás, „opakoval Eda, „že bychom si mohli vypomoct navzájem.“ – „Ty máš věk na dítě a jsi sama a my bychom taky měli rádi děti,“ pokračoval Standa. Irena zpozorněla a přestala vzlykat. A tak jsem byla po dokonalé přípravě jednu červnovou neděli „počata“. Sice netradičně, ale s o to větší láskou. Máma přišla vybavena injekční stříkačkou bez jehly a Standa dodal „materiál“. Kupodivu se zadařilo na první pokus.

Krásné dětství se všemi táty

Irena byla sice svobodná matka, ale v rodném listě je můj pravý táta Standa. Bydlely jsme s mámou jen dvě stanice tramvají od táty, tedy od obou tátů. Nevím proč, ale oběma jsem jim říkala a říkám „táto“. Z dětství mám úžasné vzpomínky na společné víkendy s mámou a táty, trávili jsme často v této sestavě i dovolené.

Bylo mi pět, když mámě vstoupil do života Ivan. Rozvedený doktor, tedy „můj“ dětský doktor, ke kterému jsme docházely. A pro mě časem třetí táta, muž, za kterého se Irena provdala. Když jsem šla poprvé do první třídy, dělali mi doprovod máma a všichni tátové. Máma se dodnes směje tomu, jak jsem v první třídě na téma naše rodina malovala mámu a tři táty a učitelku přesvědčovala, že mít tři táty je normální.

Úplně normální to asi není, já vím. Přes řeči různých škarohlídů, že tohle soužití se podepíše na mých pozdějších vztazích, se tak nestalo. Díky těm čtyřem neobyčejně tolerantním lidem jsem poznala v dětství i v dospívání tolik lásky, že mám dodnes na rozdávání.

Když jsem se vdávala, vedla mě „k oltáři“ máma – přece jsem nemohla zvolit jednoho z tátů, aby to těm ostatním dvěma nebylo líto. Podle mého manžela Honzy se tři tchánové docela hodí. A naši dva synové mají tolik dědů, že jim to kamarádi závidí! 


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh neslyšícího Petra (20): Jedno rozhodnutí mu změnilo život a nastartovalo kariéru

Příběh neslyšícího Petra (20): Jedno rozhodnutí mu změnilo život a nastartovalo kariéru

Autor: připraveno ve spolupráci se Samsung Tvoje šance #futureskills, Datum: 12. 11. 2022 0:05

Petrovi bylo 17 let, když jako nejistý kluk vstoupil do programu Samsung Tvoje šance #futureskills.…

Příběh Lídy (79): Vnučka mi prodala střechu nad hlavou

Příběh Lídy (79): Vnučka mi prodala střechu nad hlavou

Autor: podle příběhu Lídy C. napsala Alžběta Morávková, Datum: 6. 11. 2022 0:05

„Nezůstalo mi skoro nic, jen oči pro pláč,“ začíná svůj smutný dopis paní Lída, která popisuje…

Příběh Lucie (44): Život se mi zhroutil jak domeček z karet

Příběh Lucie (44): Život se mi zhroutil jak domeček z karet

Autor: podle příběhu Lucie K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 5. 11. 2022 0:05

Méně je někdy více. Nemá cenu se obětovat pro všechny za cenu vlastního zdraví. O tom ví své naše…

Příběh Edity (46): Manžel spáchal po rozvodu sebevraždu

Příběh Edity (46): Manžel spáchal po rozvodu sebevraždu

Autor: podle příběhu Edity K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 23. 10. 2022 0:05

Mohla jsem tomu zabránit? O tom stále přemýšlí naše čtenářka Edita. Od smrti jejího bývalého…

Příběh Ivety (48): Restart vztahu

Příběh Ivety (48): Restart vztahu

Autor: podle příběhu Ivety J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 16. 10. 2022 0:05

„Vždycky jsem si představovala, že můj život bude podobný tomu mých rodičů. Tedy vdám se z lásky,…

Příběh Alice (40): Poporodní deprese mi málem zničila všechno

Příběh Alice (40): Poporodní deprese mi málem zničila všechno

Autor: podle příběhu Alice M. napsala Alžběta Morávková, Datum: 9. 10. 2022 0:05

Euforii z narození vytouženého dítěte může zkomplikovat poporodní deprese. Moc se o ní nemluví,…

Příběh Hanky: (58): Nakonec jsem mu tu lež odpustila

Příběh Hanky: (58): Nakonec jsem mu tu lež odpustila

Autor: podle příběhu Hany J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 8. 10. 2022 0:05

Prodloužený víkend v Římě nebo v Paříži, dovolené po celém světě, cestování třeba jen tak… To, co…

Příběh Marie (49): Nejsem dcera svého táty

Příběh Marie (49): Nejsem dcera svého táty

Autor: podle příběhu Marie K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 1. 10. 2022 0:05

„Maruško, musím ti něco říct,“ s námahou šeptala máma jen pár dní předtím, než zemřela. „Táta není…