Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Kláry (45): Sestra mi přebrala manžela
piqsels.com
Příběhy ze života

Příběh Kláry (45): Sestra mi přebrala manžela

datum: 19. 9. 2020 0:05 autor: podle příběhu Kláry N. napsala Alžběta Morávková
Dětství nebylo nic moc. Rodiče se rozvedli, táta si našel mnohem mladší ženu, se kterou měl další dceru – Veroniku. Protože se rodiče nerozešli v dobrém, s tátou ani jeho novou rodinou jsem se nestýkala.

Máma tátův odchod nesla těžce. Nikdy se z toho nevzpamatovala, jiný muž se u ní nikdy neobjevil a brzy zemřela – podle mě i zatrpklostí  –  v necelých šedesáti letech. Tak jsem od třiceti byla bez rodiny.

Princ ze seznamky

Štěstí jsem neměla ani ve vztazích. Blížily se pětatřicáté narozeniny a před měsícem ode mě po sedmileté známosti odešel přítel. Prý potřebuje svobodu a ještě se hledá.

Já jsem zase hledala spolehlivého partnera a zoufale jsem toužila po dětech. Michala jsem našla přes internetovou seznamku. O rok starší pohledný muž si mě hned získal. „Toužím po dětech,“ řekl mi na druhé schůzce. – Srdce se mi zatetelilo blahem. „Já taky,“ špitla jsem.

Rodina!

Pak už to mělo rychlý spád. Během měsíce u mě bydlel, další měsíc mě představil rodičům a půl roku po seznámení jsme se vzali. Byla jsem šťastná, najednou jsem měla rodinu. Michalovi rodiče mě okamžitě přijali, stejně jako jeho dvě sestry s rodinou. A když jsem krátce po svatbě otěhotněla, vznášela jsem se radostí!

Malý Tobiáš byl krásné a veselé miminko a já se s radostí věnovala mateřským povinnostem. Michal měl hodně práce, postupoval po kariérním žebříčku a zabezpečil nás tak, že jsem zatím o návratu do práce nemusela přemýšlet. Brzy jsme se měli stěhovat do vlastního domu.

Objevená sestra

Když byl Tobíkovi rok, přes Facebook mě zkontaktovala nevlastní sestra Veronika. „Měla bys ses naučit odpouštět,“ řekl mi Michal, když jsem přemýšlela, jak na ni mám reagovat. „Ta holka přece nemůže za to, že váš společný táta opustil první rodinu.“ Měl pravdu. Tak jsem si pomalu pouštěla – jen virtuálně – Veroniku do života.

Postupně jsme se přes sociální sítě spřátelily. Sice jí bylo o patnáct míň, ale zjistila jsem, že má stejný smysl pro humor, podobné zájmy a že se na její statusy vlastně docela těším. Bydlela na druhém konci republiky úplně sama. Táta prý před rokem zemřel a máma je opustila, když bylo Veronice deset. Pomyslela jsem si něco o božích mlýnech. A tehdy mě napadlo, že Verču k nám pozvu na víkend.

Bylo to dojemné setkání. Jako bychom se znaly odjakživa! „Krev není voda,“ smál se Michal. Její návštěvy se opakovaly, a když jsme se stěhovali do našeho nového domu, navrhl Michal, že máme místa dost a mohli bychom volný pokoj nabídnout Veronice. „Nemá nikoho, než nás,“ usmál se na mě Michal.

Nový dům i s Veronikou

Veronika tedy s námi začala bydlet. Michal jí našel místo u nich ve firmě a každé ráno spolu odjížděli a večer se spolu zase vraceli. Starala jsem se o Tobíka, pro všechny vařila a prala – prostě jsem byla dokonalá hospodyně.

Ten večer měl Tobík horečku a já jsem byla sama doma, protože Michal s Verčou měli mít nějakou firemní akci. Tobík každou chvíli plakal a já jsem špatně spala. Probudilo mě přijíždějící auto. „Konečně jsou doma,“ pomyslela jsem si. Přistoupila jsem k oknu a uviděla je! Michal se v autě líbal s Veronikou!

Pak z něj vylezli a potichu se plížili k Veroničině pokoji. Za dvacet minut jsem je načapala doslova v nejlepším!

Historie se opakuje. V „našem“ domě je Veronika s Michalem. Mají dnes už sedmiletá dvojčata. My s Tobíkem bydlíme ve dva plus „káká“ ve městě. Občas za námi chodí Michalova máma. Mně se zhroutil svět. Nechci být jako moje matka, tak k nim Tobíka se skřípěním zubů každý druhý týden pouštím na návštěvu. Ale Veronice a Michalovi už to nikdy neodpustím.


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Marie (65): Stalker mi vzal dceru

Příběh Marie (65): Stalker mi vzal dceru

Autor: podle příběhu Marie A. napsala Alžběta Morávková, Datum: 25. 7. 2021 0:05

Kolem mé dcery upletl pavučinu a drží ji v ní. Vztah s dětmi vyměnila za psychopatického muže.

Příběh Petry (45): Život s autistickou dcerou

Příběh Petry (45): Život s autistickou dcerou

Autor: podle příběhu Petry J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 24. 7. 2021 0:05

Příběh nemocné dvanáctileté Natálky je opravdu silný. Do dvou let působila jako zdravé dítě, avšak…

Příběh Martiny (36): Řekla jsem kamarádce o nevěře jejího muže

Příběh Martiny (36): Řekla jsem kamarádce o nevěře jejího muže

Autor: podle příběhu Martiny V. napsala Alžběta Morávková, Datum: 18. 7. 2021 0:05

Neuvědomila jsem si, že někteří lidé nechtějí slyšet pravdu. Přišla jsem tak o nejlepší kamarádku.…

Příběh Jany (33): Pes nám zachránil život!

Příběh Jany (33): Pes nám zachránil život!

Autor: podle příběhu Jany V. napsala Jana Hradilová, Datum: 17. 7. 2021 0:05

Některá zvířata mají zvláštní dar. Umí předvídat. Taková varování bychom neměli brát na lehkou váhu…

Příběh Milady (49): Tchyně nemá ráda své vnučky

Příběh Milady (49): Tchyně nemá ráda své vnučky

Autor: podle příběhu Milady J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 11. 7. 2021 0:05

Někdy mi připadalo, že žiju snad v 19. století. Copak se dá pochopit, že na první pohled normální a…

Příběh Věry (77): Vnučka se mi vrátila

Příběh Věry (77): Vnučka se mi vrátila

Autor: podle příběhu čtenářky Věry S. napsala Alžběta Morávková, Datum: 10. 7. 2021 0:05

„Babi, babi, no tak se podívej, to je jsem já, Pavlína, a to je tvoje pravnučka!“ Pomalu otvírám…

Příběh Ireny (48): Manžel je závislý na sociálních sítích

Příběh Ireny (48): Manžel je závislý na sociálních sítích

Autor: podle příběhu Ireny A. napsala Alžběta Morávková, Datum: 4. 7. 2021 0:05

Dobrý sluha, ale zlý pán. I tak se dá s nadsázkou mluvit o Facebooku a sociálních sítích obecně.…

Příběh Olgy (56): Bigamista

Příběh Olgy (56): Bigamista

Autor: podle příběhu Olgy J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 3. 7. 2021 0:05

Delší dobu jsem tušila, že se něco děje. Pak zapomněl zavřít mailovou schránku a bylo to jasné.…

Tip šéfredaktorky

Příběh Jany (33): Pes nám zachránil život!

17. 7. 2021 0:05 autor podle příběhu Jany V. napsala Jana Hradilová