Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
9 zlomových událostí v životě Berthy von Suttner
Wikimedia Commons
Inspirace

9 zlomových událostí v životě Berthy von Suttner

datum: 17. 9. 2018 0:53 autor: Jana Vavřinová
První žena, které obdržela Nobelovu cenu za mír, pocházela z Prahy!

Bertha von Suttner byla nejen zapálenou pacifistkou, ale především první ženou, jíž byla v roce 1905 udělena Nobelova cena za mír.

1. Narodila se do šlechtické rodiny

Bertha von Suttner (celým jménem Bertha Sophia Felicita von Suttner, rozená hraběnka Kinská z Vchynic a Tetova) se narodila 9. června 1843 v Praze do urozené rodiny Kinských. Část dětství prožila v dnes již zbořeném domě na rohu Vodičkovy a ulice v Jámě, kde pobývala se svou maminkou. Berthin otec, který byl polním maršálkem, zemřel ještě před jejím narozením.

2. Její maminka holdovala hazardu

Kvůli matčině nehospodárnému vedení domácnosti, byla Bertha nucena opustit matičku Prahu a přestěhovat se do Brna, kde se jí dostalo humanitního vzdělání. Kromě češtiny a němčiny se naučila francouzsky, italsky a anglicky. „Matka, v duchu doby, poznamenané dekadentními náladami, se pohybovala v evropských hernách a snažila se promarnit každou částku, která jí byla svěřena, půjčena nebo darována,“ řekl historik Ladislav Řezníček o Berthině marnotratné mamince Žofii.

3. Nešťastná láska

Když jí bylo 30 let a veškeré rodinné jmění bylo téměř vyčerpáno, začala pracovat jako guvernantka u vídeňského průmyslníka Karla von Suttnera. Kromě toho, že navázala velice krásné přátelství s jeho čtyřmi dcerami, sblížila se i se Suttnerovým synem Arthurem. Lásce, který mezi nimi vznikla, ale nebylo přáno. Zatímco Arthurovu otci vadila Berthina „chudoba“, jeho matce se příčila myšlenka, že by její snacha měla být o celých 7 let starší než její syn. Ostatně na takové partnerství, v němž je muž mladší než jeho žena, se tehdy evropská společnost koukala skrze prsty.

4. Osudové setkání

Ve snaze pár rozdělit odpověděla paní Suttnerová na inzerát staršího, ale dobře situovaného muže z Paříže, který se sháněl po sekretářce. Když Bertha na přání Arthurovy matky do hlavního města Francie odcestovala, zjistila, že jejím novým zaměstnavatelem je švédský chemik Alfred Nobel!

„Působil velmi sympatickým dojmem. „Starší pán“ to v žádném případě nebyl; v době mého příjezdu do Paříže mu bylo čtyřicet tři let… Dokázal tak poutavě mluvit, vyprávět a filosofovat, že hovor s ním člověka beze zbytku zaujal. Mluvit s ním o světě a lidech, o umění i o životě, dobových problémech i o věčnosti – byl nejvyšší duchovní požitek,“ napsala si tehdy Bertha do deníku.

5. Tajná svatba

Osm dní po jejím příjezdu jí přišel od Arthura dopis plný proseb, aby se k němu vrátila. Během jedné Nobelovy pracovní cesty si Bertha tajně sbalila kufry a vrátila se za svým milým, kterého si 12.června 1876 v malém kostele na předměstí Vídně vzala. Obřad proběhl bez účasti a vědomí rodičů.

„Ten lehkomyslný kousek nám nedokázali odpustit. A my jsme ani o odpuštění neprosili. Vzdorovitě jsme oznámili, že se protlučeme sami, a nic jiného nám také nezbývalo. Naše vnitřní radost však byla nezranitelná,“ zaznamenala si tehdy.

6. Začala psát o válce

Po svatbě odjeli manželé Suttnerovi do Gruzie, kde zůstali dlouhých devět let. Živili se výukou zpěvu, klavíru a němčiny v „lepších“ rodinách. Také psali fejetony a reportáže pro rakouské a německé časopisy.  Kromě svého skutečného jména používala Bertha pseudonym „B. Oulot“ nebo „Jemand“.  Po návratu z válkou zmítaného Kavkazu vydala svůj přelomový pacifistický román „Odzbrojte!“, ve které pranýřovala nesmyslnost války. Literární kritici, politici a potažmo celá společnost na ní kvůli jejím pokrokovým názorům nenechala nit suchou.

„Válka? Nejzavrženíhodnější ze všech zločinů, maximum špatnosti,“ hlásá Suttnerová ve svém vrcholném díle Odzbrojte!

7. Vedla přednášky po celém světě

Na přelomu 19. a 20. století se coby přednášející zúčastnila desítek mírových konferencí a kongresů, jejichž hlavními tématy byly národní i mezinárodní bezpečnost a odzbrojení. (O světovém míru jednala i s prezidentem Theodorem Roosveltem v Bílém domě.) Dala popud k založení Rakouské mírové společnosti. Později se stala její předsedkyní. Vedle šíření pacifismu propagovala Bertha von Suttner i práva žen a menšin.

8. Spolupráce s Nobelem

S Afredem Nobelem vedla Bertha velice živou a plodnou korespondenci. Díky jejich přátelství a společné představě o světovém míru iniciovali vznik Mezinárodního soudního dvora v Haagu v roce 1899. Kromě peněžních darů pomohl Nobel Berthě v zásadní věci – těsně před svou smrtí zřídil fond, ze kterého se dodnes vyplácí finanční obnos lidem, kteří za určité období učinili zásadní pokrok v jednotlivých vědních oborech nebo se zasloužili o světový mír a porozumění mezi národy. Historicky první Nobelova cena za mír byla udělena v roce 1901. Suttnerová ji obdržela o čtyři roky později.

„Moje továrny možná skoncují s válkou dříve než vaše kongresy: v den, kdy se dvě armády budou schopny během jedné vteřiny navzájem zničit, se snad všechny civilizované národy zděsí a svých jednotek se zřeknou,“ porovnával Nobel s jistou dávkou skepticismu sílu dynamitu s účinností mírových konferencí.

9. Štěstí v neštěstí

Bertha von Suttner zemřela bezdětná. Osudnou se jí stala rakovinu žaludku, které podlehla v 81 letech - pár týdnů před vypuknutím 1. světové války. Byla to ironie osudu, nebo pouhopouhá náhoda?

Perličky z Berthina života

⇒ Pro její výrazné oblé tvary a razantnost se jí přezdívalo „Tlustá Berta“.

⇒ Jedna z jejích pamětních desek je k vidění v paláci Golz-Kinských v Praze.

⇒ Jmenuje se po ní řada ulic a náměstí v Evropě.

⇒ Její portréty můžeme najít na bankovkách, mincích (na rakouské minci v hodnotě 2€)  i poštovních známkách (především na těch rakouských, švédských a německých).

⇒ Nelichotivé komentáře vůči jejím názorům na válku a mír měl například spisovatel E.M. Rilke, který na ní složil i posměšnou báseň. Naopak Karel May nedal na Suttnerovou dopustit a dokonce se jejím osudem inspiroval natolik, že některé ze svých románových postav v Mayovkách psal právě podle ní. 


Další články z rubriky

Bohdan Pomahač: „Opravář“ obličejů a šachista

Bohdan Pomahač: „Opravář“ obličejů a šachista

Autor: Tereza Sovová, Datum: 17. 4. 2019 0:02
Meda Mládková: Z profesionální tanečnice mecenáškou

Meda Mládková: Z profesionální tanečnice mecenáškou

Autor: Tereza Sovová, Datum: 4. 4. 2019 0:03
Vlastimil Hela: Plnění snů je jako dávkování drogy

Vlastimil Hela: Plnění snů je jako dávkování drogy

Autor: Eva Zelinková, Datum: 7. 2. 2019 0:05
Tip šéfredaktorky

Velikonoční beránek

15. 4. 2019 10:00 autor -red-